Vzdušná válka vstoupila do fáze, kterou lze číst jako otevřenou výměnu úderů „něco za něco“. Ostatně ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil čtvrteční útok vlastních bezpilotních letounů na Moskvu za oprávněnou odpověď na ruský zásah nejslavnější ukrajinské památky, Kyjevskopečerské lávry, o tři dny dříve.
Připomeňme, že ve čtvrtek zaplavil oblohu nad Moskvou dým z hořící moskevské rafinerie v Kapotně, sotva 15 kilometrů od Kremlu. Šlo o druhý ukrajinský úder na stejný cíl během tří dnů a podle agentur o největší útok na ruskou metropoli za celou válku. Nad Moskvou a okolím sestřelila obrana kolem 194 dronů, letiště Šeremeťjevo dočasně přerušilo provoz a aerolinky zrušily přes 170 spojů.
I Ukrajinci umí zahltit ruskou obranu
Co do počtu nasazených projektilů se útok na Moskvu nevyrovnal pondělnímu ruskému úderu na Ukrajinu. Převážně na Kyjev tehdy podle ukrajinského letectva letělo 70 raket a 611 dronů.
Jeden z bezpilotních strojů typu Šáhid zasáhl střechu Uspenského chrámu , hlavní svatyně 975 let starého komplexu Kyjevskopečerské lávry zapsaného na seznamu UNESCO.
Analytici z týmu CIT řadí ruské zásahy kulturních památek do řetězce odvet: Bezprostředně předcházel ukrajinský úder na sevastopolské panoramatické muzeum z 10. června. Kyjevská odpověď na lávru pak zamířila právě na Moskvu, a to způsobem, který si Rusko vyzkoušelo na Ukrajincích bezpočtukrát.
Sestřih záběrů pořízených po ukrajinských úderech na Moskvu ve čtvrtek 18. června. Video: x.com/Exilenova_plus
Moskevská protivzdušná obrana patří k nejhustším na světě, a přesto úder nezadržela. Ukrajina přitom použila s velkou pravděpodobností podobnou prostou aritmetiku, kterou Rusko samo měsíce využívá proti Kyjevu: Každý obranný systém lze zahltit, protože po každém výstřelu následuje nabíjení a zásoba raket není nekonečná.
Drony z obou stran velmi často prolétají skulinami mezi bateriemi, které právě dobíjejí nebo už nemají čím střílet.
Kyjev chce, ať válku cítí běžní Rusové
Ponechejme na chvíli stranou symbolický význam útoku, který válku přenesl velmi viditelně před oči milionů Moskvanů a věnujme se jiné otázce: Proč Ukrajina už měsíce soustředí drony právě na rafinerie, a ne na přístavy a terminály, odkud Rusko vyváží ropu a vydělává devizy?
Zajímavou možnou odpověď nabídl Sergej Vakulenko z centra Carnegie, podle nějž tažení nemíří ani tak na zdroj ruských příjmů z exportu, jako spíše na ruské domácí spotřebitele. Rafinerie totiž nevyrábějí jen na vývoz; produkují benzin, naftu a letecký petrolej, na nichž běží celá země.
Útok na Kyjevskopečerskou lávru
Kyjevskopečerská lávra je komplex chrámů, kláštera a podzemních prostor z 11. století. Dopadl tam ruský dron a poničil Uspenský chrám, jednu z nejdůležitějších součástí areálu.
Čísla mu dávají za pravdu. Ruské rafinerie zpracovávaly v květnu v průměru 4,58 milionu barelů denně, zhruba o 13 procent méně než před rokem a nejméně od roku 2009 . Vakulenko popisuje ještě prudší krátkodobý propad, asi o pětinu mezi březnem a koncem května.
Vývoz ropy přitom ve stejné době vystoupal na válečné maximum kolem 3,46 milionu barelů denně, tedy nad dosavadní rekord z roku 2023. Pokud by Kyjev chtěl uškodit státní pokladně, dělal by to neúčinně. Větší smysl dává právě snaha dosáhnout toho, aby válka běžné Rusy začala více bolet.
Příděly paliva a omezení prodeje zavedly už více než dva tucty regionů (podle některých počtů přes 50), v polovině června dorazila omezení i do Moskvy a Petrohradu. Některé sítě čerpacích stanic v obou metropolích prodávají nanejvýš 20 litrů benzinu na řidiče a fronty u pump připomínají pozdní Sovětský svaz.
Ruské ministerstvo energetiky 9. června poprvé oficiálně přiznalo, že za výpadky stojí ukrajinské útoky, a Moskva zakázala vývoz leteckého petroleje.
Ukrajinská kampaň přitom nejenže je stále mohutnější, co se týče počtu dronů, ale zlepšuje se i kvalitativně. Dříve údery dopadaly hlavně na základní destilační jednotky, kde se ropa nejprve rozdělí na jednotlivé frakce. Nově ukrajinské drony míří na sekundární zařízení, především na hydrokrakovací jednotky.
Jde o složité chemické reaktory pracující za vysokých teplot a tlaků, které těžší podíly ropy přeměňují na benzin a naftu a zbavují je síry. Jejich oprava trvá mnohem déle, tím spíš, že sankce Rusku komplikují shánění náhradních dílů ze zahraničí. I v Moskvě zasáhly kolony takové destilační jednotky.
Fronta: hodně útoků, málo zisku
Na pozemní frontě je situace v podstatě obrácená než ve vzduchu. Rusko útočí velmi aktivně, ale získává málo; uplynulé týdny patří podle dat mapařů k nejpomalejším od roku 2023. Z tohoto pravidla ovšem vyčnívá jedno místo.
Na většině fronty k žádným významným změnám nedošlo. U Vovčansku v Charkovské oblasti se i podle některých proukrajinských hlasů Rusové místy dostali nečekaně hluboko do ukrajinské obrany. Zatím nemáme z této oblasti žádné podrobnější informace, ale jde o jedno z málo míst, odkud máme signály, že ukrajinská obrana nestačí na dané úkoly.
U Lymanu, což je důležité město v ji…
Read the full article at Seznam Zprávy →
CZ