Stavebnictví čeká velká výzva - naskočit na vlak udržitelnosti. O tom, jaké jsou nyní trendy v udržitelném stavebnictví a kam celý obor směřuje, jsme se v rozhovoru pro SZ bavili s ředitelem Saint-Gobain pro severskou a baltskou oblast Davidem Molhem.
Spolu s Tomášem Rosákem, který vede východoevropské operace, mluví o tom, proč je recyklace sádrokartonu otázkou regulace, ne technologie.
V nordickém a baltském regionu působíte od roku 2019, ale u Saint-Gobain pracujete už delší dobu, v Paříži, Brazílii a nyní ve Skandinávii. Mohl byste porovnat různé trhy?
Stavebnictví je převážně velmi lokální. Stavební zvyklosti se liší od země k zemi. Historie a tradice jsou v každé zemi jiné. Někde, jako třeba v České republice, se hodně používají cihly. V severských zemích převládá dřevo. Jiné země jsou více betonové. Takže jsou to velmi, velmi lokální zvyklosti.
V rámci Saint-Gobain přizpůsobujeme naši nabídku místním podmínkám. A to je hlavní důvod, proč jsme globální skupina organizovaná po zemích. Naše organizace a portfolio jsou řízeny, aby odpovídaly specifickým stavebním potřebám dané země. A někdy i v rámci jedné země, třeba mezi Čechami a Moravou, najdete různé stavební zvyklosti.
Takže strategie je v každé zemi jiná?
Ano. A proto máme oblastní generální ředitele. Tomáš Rosák je zodpovědný za východní Evropu a Českou republiku. On přesně ví, co naši zákazníci v České republice chtějí. A je to něco jiného, než co děláme v Norsku, Německu či Brazílii. Přesto existuje několik trendů, které podporujeme ve všech zemích. A řekl bych, že nejdůležitější z nich je udržitelnost. Víme, že stavební sektor je významným přispěvatelem k emisím CO 2 . Ale jsem pevně přesvědčen, že máme řešení. Drasticky snižujeme CO 2 ve stavebnictví. A děláme to všude, včetně České republiky.
Také se snažíme sdílet zkušenosti. Například severské země jsou velmi pokročilé v prefabrikaci, protože trpí nedostatkem pracovní síly. Obsluhujeme trh prefabrikace ve Skandinávii a hodně se z toho učíme. A tyto znalosti pak můžeme využít v jiných zemích. Severské země jsou také velmi silné v logistice – Norsko je velice dlouhé. Takže to, co se naučíme v oblasti logistiky, se také snažíme využít v jiných zemích.
Když už jste zmínil udržitelnost. V Norsku a Kanadě máte první bezemisní sádrokartonovou továrnu. Myslíte, že by taková mohla vyrůst i ve střední Evropě?
Ano. Nejprve bych chtěl říct, že máme první sádrokartonárnu s nulovými emisemi CO 2 . Ale vyrobili jsme také první nízkouhlíkové sklo na světě. Hodně pracujeme na maltě s velmi nízkým obsahem CO 2 , kde nahrazujeme cement. Takže máme kompletní sortiment. A uvádíme na trh velmi udržitelnou skelnou vatu, kterou nazýváme Lanaé.
V Norsku a Kanadě se vám tedy daří vyrábět s nízkými emisemi. Proč?
Protože elektřina je tam dostupná a zelená. Je to vodní energie. Takže až budeme mít dostupnou a zelenou elektřinu ve střední Evropě, uděláme to tam také.
Takže zatím je to možné jen v zemích dostatkem vodní a větrné energie.
Ano. Pokud je vaše elektřina vyráběna z uhlí, pak přechod z plynu na elektřinu není velký pokrok. Potřebujete zelenou elektřinu - samozřejmě by to mohla být i jaderná elektřina.
A plánujete dosáhnout nulových čistých emisí do roku 2050?
Ano, Saint-Gobain se zavázal k nulovým čistým emisím v roce 2050. Od té doby, co jsme se pro to rozhodli v roce 2017, jsme toho už hodně dosáhli. Moje osobní naděje je, že se do cíle dostaneme trochu dříve. Pokud vezmeme Českou republiku, od roku 2017 jsme již snížili emise o více než 20 %.
Plán je snížit je o dalších 30 % v nadcházejících letech. Dostaneme se tam. Hodně investujeme, abychom toho dosáhli.
Některé ze severských zemí budou uhlíkově neutrální před rokem 2050. A také chceme pomoci stavitelům, našim zákazníkům, snižovat jejich vlastní emise. Stavebnictví jako celek by mělo snižovat emise, takže velmi přísně sledujeme obsah CO 2 . Máme environmentální prohlášení o produktu, které vám říká, jaký je obsah CO 2 v daném sádrokartonu a podobně. V Česku má tuto značku 90 % našich produktů. Pokud vezmete naše konkurenty a trh, je to 10 %.
A myslíte, že je to něco, co lidé na českém trhu opravdu chtějí?
Je to něco, co lidé chtějí. Otázka je, zda jsou lidé ochotni si za to připlatit. Řekl bych, že se to liší v zemi od země, ale ještě více od zákazníka k zákazníkovi. Pak může existovat regulace, která to podporuje. Ale musíme prokázat, že dokážeme dodávat řešení, která mají tyto vlastnosti a nejsou o tolik dražší.
Tomáš Rosák: Profesionální trh, jako jsou kanceláře nebo hotely, to rozhodně chce. Je to součástí jejich programu. Mohou pak stavbu lépe pronajmout nebo prodat. Takže profesionální trh je již na palubě. Jiný příběh je trh soukromých osob.
A myslíte, že se vám podaří snížit cenu tak, aby se tyto materiály staly v blízké budoucnosti dostupnější?
Cena závisí na mnoha faktorech. Ale naším záměrem je vyvíjet produkty, které nepřidávají dodatečné náklady, nebo lépe řečeno, naše produkty přinášejí lepší hodnotu. Takže cena by měla odrážet hodnotu.…
Read the full article at Seznam Zprávy →
CZ