Finský parlament poměrem hlasů 125 ku 61 zboural desítky let staré bezpečnostní dogma. Zrušil zákon, který zemi striktně zakazoval převoz, transport nebo přijetí jaderných zbraní.
Pro zemi, která sdílí s Ruskem 1200 kilometrů dlouhou hranici a jejíž vztahy s Moskvou jsou po invazi na Ukrajinu na bodu mrazu, jde o zásadní obrat. Zastánci změny argumentují jednoduše: nová realita v Evropě vyžaduje hlubší integraci do struktur NATO, kam Finsko vstoupilo v dubnu 2023.
Zákonodárci sice jedním dechem ujišťují, že trvalé rozmístění strategického arzenálu v tuto chvíli nehrozí a země pro něj ani nemá potřebnou infrastrukturu, legislativní rozhodnutí je však jasným vzkazem pro Kreml.
Související
„Nový návrh posiluje obranyschopnost země a umožňuje rozmístění prostředků jaderného odstrašení na finském území v případě, že by to bylo nutné k zachování finské suverenity,“ komentoval to na síti X ministr obrany Antti Häkkänen.
Historickému hlasování předcházela ostrá debata. Levicová opozice obvinila vládu z nulové komunikace a destrukce tradičního politického konsensu, který byl ve finských otázkách obrany po generace normou.
Finsko má dvě možnosti
V rámci aliančních kapacit nyní pro Finsko připadají dvě možnosti jaderného odstrašení. První jsou americké taktické bomby B61. Jde o zbraně, kde lze před použitím nastavit sílu výbuchu od extrémně malé (0,3 kilotuny TNT) až po silně destruktivních 340 kilotun (více než 22násobek síly hirošimské bomby.)
Spojené státy je mají aktuálně rozmístěné v Německu, Itálii, Belgii, Nizozemsku a Turecku. V rámci aliančního sdílení přenechává Washington hostitelským státům omezenou operační roli, konečné slovo mají ale vždy USA.
Související
Druhou možností jsou francouzské střely ASMP/A. Jde o střely s plochou dráhou letu odpalované z letounů Rafale. Mají dolet až 300 kilometrů a nesou hlavici o síle 300 kilotun – což je zhruba dvacetinásobek bomby svržené na Hirošimu. Paříž si u nich drží stoprocentní kontrolu.
Finský krok odráží hlubší trend, který aktuálně hýbe celým kontinentem: klesající důvěru v administrativu Donalda Trumpa. Nevyzpytatelnost Bílého domu a zpochybňování amerických závazků vůči NATO nutí evropské státy jednat na vlastní pěst.
Zatímco Polsko, Německo nebo Dánsko už zahájily rozhovory s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem o rozšíření francouzského jaderného deštníku nad Evropu, britský deník The Telegraph potvrdil, že francouzskou nabídku teď velmi vážně zvažuje i Finsko. Definitivní rozhodnutí helsinské vlády se očekává na podzim letošního roku.
Mohlo by vás zajímat: „Odjedu jen s pračkou.“ Válečný reportér vypráví o osudech lidí na frontě v Donbase.
Read the full article at Aktuálně.cz →
CZ