Hostem moderátora a známého pediatra Cyrila Matějky, který na sociálních sítích vystupuje jako Cyril Děckař, byl tentokrát MUDr. Jan Richter, který pracuje na urgentním příjmu Nemocnice Milosrdných bratří Brno a zároveň organizuje a vede kurzy první pomoci.
V podcastu Marodi od Seznam Zdraví+ zazněla spousta užitečných tipů na to, jak infarktu předcházet, jak ho poznat a jak ho případně řešit alespoň do příjezdu sanitky.
1. Lipoprotein A: genetický strašák, se kterým dieta nepohne
Velkou pozornost oba lékaři věnovali lipoproteinu A, který přispívá ke zvýšenému riziku infarktu nebo mrtvice, a to klidně už kolem třicátého roku života, protože vniká do cév a způsobuje jejich kornatění. Zatímco klasický „zlý“ LDL cholesterol dokážeme ovlivnit zdravým životním stylem, hladina nově sledovaného lipoproteinu A je neúprosná, jak připomíná Jan Richter: „Ta hodnota je geneticky daná. Prakticky se s ní narodíš i umřeš.“
2. Stopka v laboratořích: proč si na testy Lp(a) musíme chvíli počkat?
Od ledna 2026 je sice měření lipoproteinu A oficiální součástí preventivních prohlídek, jenže laboratořím brzy došly testovací látky. Nové dodávky by měly dorazit během léta.
3. Infarkt někdy klame tělem, zvlášť u žen
U mužů se infarkt projevuje celkem typicky – masivní, plošnou a svíravou bolestí na hrudi. U žen a některých specifických typů postižení (tzv. infarkt spodní stěny) však může tělo vyslat úplně falešné signály. Pacienti pak pociťují ostrou bolest v zádech mezi lopatkami nebo se křečovitě drží za břicho, což i některé lékaře může zmást: „Tito lidé často skončí na chirurgii, kde je nenapadne, že by měli udělat EKG,“ varuje brněnský lékař.
4. První pomoc v kostce: polosed a obyčejný aspirin
Při podezření na infarkt přitom hraje roli každá minuta. „Máš bolesti na hrudi? Pokud se k tomu ještě přidá dušnost, to je taky jeden z těch vážných příznaků, zavolej okamžitě 155,“ říká Richter. Následně je nutné pacienta usadit do polosedu s opřenými zády, aby se při případném kolapsu nezranil. Druhým klíčovým krokem je podat mu aspirin. Žádné jiné běžné léky na bolest v této situaci nepomohou: „Takže za mě, jestli něco si koupit do domácí lékárničky, kupte si tam aspirin.“
5. Hrozba pro diabetiky: infarkt, který nebolí
V podcastu zaznělo také zásadní varování pro lidi trpící cukrovkou. Ti totiž kvůli poškození nervových zakončení (tzv. polyneuropatii) mohou ztratit schopnost vnímat varovnou bolest. „Mají snížené vnímání bolesti a nemusí ten infarkt cítit,“ upozorňuje Jan Richter. Infarkt u nich může proběhnout zcela skrytě.
6. Anatomie zákroku
A co se stane, když už vás sanitka odveze na urgentní příjem? Jan Richter v podcastu líčí, jak vypadá zákrok, který zachraňuje životy: „Napíchne se tepna na předloktí a skrze ni se lékaři dostanou přímo až do věnčitých tepen, kam se vloží kovová výztuž zvaná stent. Ucpanou část uvolní a znovu tam může téct krev.“
7. Zavedením stentu to nekončí
Spousta lidí žije v omylu, že když jim lékaři vyčistí srdeční cévy a zavedou stent, jsou zase zdraví. Tak to ale není. Akutní krize je sice zažehnána, ale samotná příčina – ateroskleróza – v těle zůstává. „Za mě je to doopravdy taková matka všech nemocí,“ říká Jan Richter. Pacient po infarktu musí do konce života brát silné léky.
8. Co zvládnou zachytit hodinky
Chytré hodinky (Apple Watch, Garmin a další) jsou sice hitem moderní prevence, ale lidé jim často přisuzují schopnosti, které nemají. Dokážou dobře varovat před nebezpečnými arytmiemi, ale probíhající infarkt myokardu na displeji nepoznáte. Spoléhat se na ně v krizové situaci je hazard se životem, tvrdí Richter.
9. Zdraví v pilulce? Spíš ne
MUDr. Richter v rozhovoru vystoupil proti byznysu s volně prodejnými doplňky stravy. Upozorňuje, že jejich složení a reálný obsah účinných látek nikdo pořádně nekontroluje. Místo drahých pilulek s omega-3 doporučuje investovat raději do skutečných, kvalitních potravin: „Z mého hlediska je lepší se naučit vitaminy přijímat v reálné stravě. Dejte si rybu v restauraci, uvařte si ji doma; nebo si kupte dobrý olivový olej.“ Jedinou výjimkou, nad kterou přivírá oči, je vláknina, které mnozí lidé nezvládají jíst dost.
10. Jak spánková apnoe ubližuje srdci
Důležitým, ale opomíjeným rizikovým faktorem pro zdraví cév je spánek, respektive syndrom spánkové apnoe. U lidí, kteří trpí nadváhou a silně chrápou, dochází během noci k mechanickému uzavření dýchacích cest. Tělo se kvůli nedostatku kyslíku šokem probudí, což se může opakovat i stokrát za noc. Cévy kvůli tomu nemohou relaxovat a drasticky stoupá riziko infarktu, připomíná v podcastu Marodi Jan Richter.
Podcast Marodi
Všichni jsme někdy marodi. Pediatr Cyril Matějka známý ze sociálních sítí jako Děckař v podcastu vyvrací medicínské omyly. Chce po lékařích a dalších odbornících, aby bez latiny a zbytečných složitostí vysvětlili, co skutečně máme dělat pro své zdraví a co je k ničemu.
Pořad vychází v rámci rubriky Zdraví+ na webu Seznam Zprávy.
Podcast vychází každý druhý týden, startujeme již od 14. května. Naleznete h…
Read the full article at Seznam Zprávy →
CZ