Podle autorů výzkumu Johna Springforda a Antona Spisaka klesl britský export do EU po brexitu celkově o dvanáct procent oproti scénáři, v němž by země v Unii zůstala. U zboží činí propad šestnáct procent, u služeb sedm procent. A za většinou té ztráty stojí právě konec členství v jednotném trhu, ne celní bariéry.
Velkou většinu poklesu – deset z oněch dvanácti procent – podle listu The Guardian způsobilo opuštění jednotného trhu. Hlavní problém leží v nových regulacích, kontrolách a certifikacích, které obchod mezi Británií a Unií prodražily a zkomplikovaly.
Nejvíc utrpěly sektory jako cestovní ruch, finance a pojišťovnictví, chemie, farmaceutický průmysl nebo potravinářství. Zvlášť citelný je dopad u služeb, kde Británie přišla i o část růstu, který se uvnitř EU rozběhl po pandemii covidu. Tedy nejen o dřívější pozici, ale i o novou dynamiku, ze které zůstala vyřazena.
Labouristická vláda premiéra Keira Starmera sice stále častěji mluví o potřebě užších obchodních vztahů s Unií a příští měsíc se má konat další summit, zároveň ale trvá na tom, že Británie se nevrátí ani do jednotného trhu, ani do celní unie a nepřijme znovu volný pohyb osob.
Samotná celní unie by podle ekonomů pomohla jen omezeně. Britským firmám by sice odpadla část složité administrativy kolem takzvaných pravidel původu, tedy dokazování, odkud pochází obsah vyváženého zboží, aby mohlo vstoupit do EU bez cla. To ale tvoří jen menší část problému.
Celní unie by navíc nijak nepomohla sektoru služeb, který patří k nejcitelněji zasaženým. Británie by současně přišla o část volnosti při uzavírání obchodních dohod s jinými zeměmi, protože členové celní unie musejí uplatňovat společný celní režim EU.
Pomůže jedině návrat na jednotný trh
Skutečný obrat by přineslo až znovunapojení na jednotný trh, ať už částečné, nebo plné. To je ale politicky mnohem výbušnější. Znamenalo by to přijmout evropská pravidla bez hlasu při jejich tvorbě, přispívat do unijního rozpočtu a v některých variantách i obnovit volný pohyb lidí. Čím větší přístup by Londýn chtěl, tím větší závazky by musel přijmout.
Ministryně financí Rachel Reevesová navrhla takzvané dynamické sladění, kdy by Británie v některých odvětvích přijala evropská pravidla výměnou za lepší přístup na trh. Experti ale pochybují, jak daleko by Brusel zašel bez požadavku na volný pohyb osob a na příspěvky do rozpočtu.
Autoři zároveň připomínají, že se nenaplnil ani jeden z hlavních argumentů zastánců brexitu. Ti před referendem tvrdili, že Británie si výpadek obchodu s EU vynahradí silnějšími vztahy se zbytkem světa. Pro takový obrat se ale zatím nenašlo příliš důkazů. Závěry studie navíc zapadají do dalších výzkumů, podle nichž brexit ubral britskému HDP zhruba čtyři až osm procent.
Read the full article at Novinky.cz →
CZ