Donald Trump se považuje za nejmocnějšího vládce světa v historii. Nemohou mu konkurovat ani Adolf Hitler, Mao Ce-tung nebo Čingischán.
Kdo něco takového řekl? Nuže, sám Trump, který v rozhovoru s novináři The New York Times (NYT) o svém postavení na globální scéně, včetně té dějinné, sám promluvil. Interview se stalo součástí téměř 470stránkové knihy s názvem „Změna režimu, imperiální prezidentství Donalda Trumpa “. Podepsáni jsou pod ní zkušení novináři NYT Maggie Habermanová a Jonathan Swan.
Publikace vyjde v úterý, americká média už ale přinášejí první výňatky. Domácký list obou autorů knihu popisuje jako výčet neúnavných snah Trumpa „podřídit federální vládu, kulturní instituce i mediální zpravodajství své vůli“. A jak ze stránek vyplývá, Trump rád a často manipuluje i se svými blízkými spolupracovníky.
„Změna režimu popisuje ‚nejmocnějšího prezidenta naší generace‘ - vůdce, který se řídí ‚nespokojeností a instinkty‘,“ uvádějí ukázky z knihy ve speciálním textu NYT .
Seznam Zprávy přinášejí sedm největších odhalení ze světa Donalda Trumpa, jeho uvažování, představ a intrik.
Mocnější než Hitler, Napoleon, Stalin či Mao
Habermanová a Swan udělali s republikánským prezidentem pro svou knihu osobní rozhovor, a to dva týdny před vypuknutím války s Íránem. Trump v něm přitom porovnal svou moc s historickými vládci světa včetně masových vrahů, jakými byli nacistický vůdce Adolf Hitler nebo sovětský diktátor Josip Stalin.
Z Trumpa padala i další jména. Zmínil například vůdce Mongolů Čingischána, francouzského vojevůdce Napoleona Bonaparteho nebo Viléma Dobyvatele, prvního normanského krále Anglie.
Prezident jména četl z dvoustránkového dokumentu, který mu dal jeden známý (údajně uznávaný historik, než vyšlo najevo, že jména sestavil jeden nosič golfových holí).
Donald Trump v Krizové místnosti loni v červnu, kdy nařídil bombardování íránského jaderného programu.
Trump následně dvojici novinářů vysvětlil, proč si myslí, že moc uvedených diktátorů, dobyvatelů a vojevůdců bledne ve srovnání s tou jeho. Podle amerického prezidenta jim „chyběl globální dosah“.
„Neměli letadla,“ poznamenal v jedné chvíli Trump, jenž se netají svým obdivem k dovednostem americké armády, kterou už coby prezident pověřil několika vojenskými údery, vyslal do několika bojových operací a nebo přímo do války.
Podle Trumpa vůdci jako Hitler, Stalin, Mao a další „udržovali moc prostřednictvím strachu“. „Kdo by něco takového vůbec udělal, že?“ zeptal se podle knihy Trump.
O pár týdnů později on sám pohrozí Íránu vymazáním z mapy světa , neboli zničením celé jedné (perské) civilizace.
Nahrávka z Krizové místnosti Bílého domu
Už dříve publikovanou částí knihy je urputná snaha Trumpova vnitřního kruhu najít tu nejlepší strategii k řešení skandálu se spisy sexuálního predátora Jeffreyho Epsteina.
Viceprezident J. D. Vance, personální šéfka Bílého domu Susie Wilesová, tehdejší ministryně spravedlnosti Pam Bondiová či šéf FBI Kash Patel se scházeli v tzv. Krizové místnosti Bílého domu, kde prezidenti rozhodují o těch nejzásadnějších rozhodnutích v oblasti národní bezpečnosti.
Rozhovory odhalily hluboké vnitřní spory v klice mocných. Vance chtěl všechny Epsteinovy materiály zveřejnit, Wilesová nikoliv. V místnosti se rovněž debatovalo o oplzlých detailech spisů. Tým například rozebíral údajnou Trumpovu obsesi ženskými bradavkami.
Debaty jsou v knize vykresleny tak detailně, že snad ani nemohly být rekonstruovány pouze na základě rozhovorů s přímými či nepřímými účastníky. Habermanová a Swan zřejmě získali něco navíc, a to audionahrávku těchto setkání v „bunkru“, jak se Krizové místnosti také přezdívá.
„Obáváme se, že některé z našich nejcitlivějších rozhovorů byly nahrávány,“ sdělil zdroj z administrativy serveru Axios . „A nemáme tušení, o které se jedná.“
Pokud by se tato informace potvrdila, znamenalo by to ohromující porušení bezpečnostních opatření. V krizové místnosti je přísně zakázáno pořizovat audio a videonahrávky právě kvůli citlivosti debat ohledně národní bezpečnosti.
Krizová místnost s Netanjahuem, ponižování Zelenského
Habermanová a Swan rovněž popisují únorové setkání v „bunkru“ mezi Trumpem, izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a několika vysoce postavenými představiteli USA a Izraele. Na schůzce Netanjahu přednesl izraelské argumenty pro válku s Íránem, kterou Trump nakonec podpořil.
Americký prezident později opakovaně tvrdil, že ho Izrael do „války nenavezl“, což bylo v rozporu například s prohlášením šéfa diplomacie USA Marca Rubia. Ten těsně po začátku úderů naznačil, že izraelské vojenské plány ovlivnily rozhodnutí USA se do války proti Íránu zapojit.
Habermanová a Swan také píší o Trumpově skepsi vůči Ukrajině a jejímu prezidentovi Volodymyru Zelenskému (ten do Krizové místnosti pozván nebyl). Jak je známo, Trump slíbil ukončit válku na Ukrajině do 24 hodin od nástupu do úřadu. Po roce a půl jeho druhého mandátu však boje stále zuří.
Habermanová a Swan píší, že po ostré hádce přímo před kamerami, k níž došlo loni v ún…
Read the full article at Seznam Zprávy →
CZ