Havránek také navázal na kritiku České národní banky (ČNB) z minulosti. Tentokrát kvůli hypotékám anebo kvůli tomu, jak spravuje devizové rezervy.
„Pokud chcete mít hypotéky dostupnější lidem, tak je mnohem snazší omezit regulaci ze strany České národní banky, která je z mého pohledu extrémně přísná,“ říká expert, kterého databáze vědeckých prací RePEc označuje jako nejcitovanějšího českého ekonoma.
Související
V současné době je velmi těžké získat hypotéku, a to nejen kvůli vysokým úrokům, ale i kvůli tomu, kolik musí mít lidé našetřeno, aby jim banka úvěr schválila, připomíná profesor.
„Podle mě je to naprosto přehnaná reakce na velkou finanční krizi, která fungovala v Americe u hypoték v úplně jiných podmínkách než u nás. V Česku to vůbec nehrozí,“ tvrdí Havránek.
„Nechte rozhodnutí na lidech“
„Daleko víc bych nechal rozhodnutí - zda si hypotéku vzít, nebo ne - na lidech a bankách, aniž by jim stát diktoval tak přísné podmínky. Hypotéka není riziková věc ani pro toho, kdo si ji bere, ani pro banku, která má jistinu,“ říká.
Havránek pracoval v letech 2016 až 2018 jako poradce viceguvernéra ČNB Mojmíra Hampla. Kritiku centrální banky proto bere i jako sebekritiku. Například v tom, že víc netlačil na to, aby ČNB lépe spravovala devizové rezervy.
Související
„Naše země má poměrně velký majetek v zahraničí, devizové rezervy,“ popisuje s tím, že by se podle něj tyto prostředky měly investovat, aby vydělávaly. „Centrální banka to už trochu dělá, ale málo, hrozně málo a pozdě. Po deseti letech, co ten balík peněz má, nemá ještě ani 30 procent zainvestovaných například v akciích,“ říká.
Právě v této oblasti se tak skrývají obrovské zisky, které si nakonec může vláda „stáhnout“ do státního rozpočtu, říká ekonom. Ze zákona totiž po uhrazení ztráty a vytvoření rezerv smí bankovní rada rozhodnout o převodu zisku do státního rozpočtu.
ČNB by měla investovat do akcií
Do akcií by podle něj mohla ČNB vložit až 70 procent rezerv. Teď tam má necelých 30 procent. „Tím bychom vydělali každý rok do státního rozpočtu minimálně 100 miliard korun navíc,“ odhaduje. Reálné je to podle něj za čtyři až pět let.
„Možná by to bylo až 200, podle toho, jak přesně bychom to udělali. Dnes máme roční schodek rozpočtu kolem 300 miliard korun a těch 100 nebo 150 bychom snadno získali tímto způsobem. Aniž by to někoho bolelo. Je to jenom jednoduchá aplikace standardní mezinárodní praxe,“ zdůrazňuje Havránek, který už dříve psal o tom, že by si vláda mohla z centrální banky peníze snadno vzít.
Související
Za inflaci odpovídá prezident
Havránek také připomněl, že je ve světovém kontextu poměrně nestandardní, že vedení centrální banky vybírá sám prezident bez schválení například senátem. „Není to úplně výjimečná věc, ale je to nestandardní a rozhodně to vede k některým, řekněme, iracionálním volbám,“ tvrdí ekonom.
„Vlastně tak v našem systému za inflaci odpovídá pan prezident. Tím, že jmenuje celé vedení ČNB, tak je za několik let inflace podle standardní makroekonomické teorie zcela odpovědností pana prezidenta,“ upřesňuje. Volby prezidenta jsou tak z hlediska inflace důležité mnohem víc než volby do sněmovny, poznamenal.
Způsob, jakým se v Česku jmenuje vedení centrální banky, Havránek poměrně ostře kritizoval už v minulosti v jednom ze svých textů. „Systém degeneroval v léno, výsledkem je diktatura jednoho názoru,“ napsal před dvěma lety v textu pro Seznam Zprávy, kde se opřel do ČNB za nezvládnutou inflaci.
Vlajková loď této vlády v podobě EET má odstartovat příští rok a Havránek za tenhle plán vládu chválí, přestože ho označil za mírně kontroverzní. „Tím, že zavádíte EET, zvyšujete daně. Ne všem, ale těm lidem, kteří třeba mají nějakou malou živnost a doteď pro ně bylo snazší se jim vyhýbat,“ vysvětluje.
Související
Díky EET hodlá kabinet Andreje Babiše (ANO) vybrat skoro dvacet miliard korun. Profesor Havránek odhaduje, že by to mohlo být až 30 miliard.
Když se k penězům vybraným navíc díky EET připočítají peníze z výdělků centrální banky, má už podle Havránka vláda pokrytou velkou část schodku. A není nutné drasticky šetřit anebo plošně zvyšovat daně, říká.
Jako další zdroje peněz pak Havránek označil bezhlavé utrácení ministerstev na konci roku. „Každý, kdo tohle zažil, ví, jak zbytečně se v prosinci utrácí,“ tvrdí. A to jen proto, že se ministerstva bojí, že pokud peníze neutratí, o to méně dostanou v příštím roce. Havránek odhadl, že jde o dvě procenta rozpočtu, tedy zhruba 40 miliard, které se každý rok vydají zbytečně.
Ekonom také vysvětlil, jak to je s růstem ekonomiky, který by měla podle vlády zajistit právě EET. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ho totiž často cituje, naposledy když řekla, že v minulosti po zavedení elektronické evidence tržeb došlo k nárůstu HDP dvě až tři procenta. A po zrušení naopak k poklesu zhruba ve stejném objemu.
Související
Podle Havránka sice ekonomika opravdu vzrostla, ale pouze účetně. Český statistický úřad totiž měří hrubý domácí produkt (HDP) – tedy velikost ekonomiky – způsobem, kdy…
Read the full article at Aktuálně.cz →
CZ