Správa KRNAP společně s Mendelovou univerzitou v Brně provádí celoroční monitoring vlčí populace například pomocí fotopastí nebo sběru genetických vzorků. Už podruhé se v druhé půli února konalo velké zimní mapování šelem. Celkem padesát zaměstnanců parku zmapovalo v jeden den území, kde prošli 400 kilometrů na 39 trasách.
„Podařilo se zaznamenat 35 pobytových znaků vlka obecného, například ve formě různě starého trusu, stop, moči či stržené kořisti. Zimní mapování znovu potvrdilo odhad dvou až tří smeček,“ uvedl mluvčí parku Radek Drahný.
Během loňských třiapadesáti zaznamenaných útoků vlka vůči hospodářským zvířatům utrpělo škodu 27 krkonošských hospodářů. Přitom necelých 50 procent škod se událo u čtyř z nich.
„Nadále se snažíme spolupracovat s chovateli, monitoring vlka směřujeme po domluvě s hospodáři i do míst, kde probíhají útoky. A samozřejmě konzultujeme kvalitu oplocení,“ uvedl Drahný.
„Klíčové je, aby si vlci nezvykli na snadno dostupný zdroj potravy. To znamená důsledně zabezpečovat hospodářská zvířata a současně nenechávat venku zbytky potravin, které by mohly šelmy lákat,“ upozornila zooložka Karolina Mikslová. Proto se doporučuje zejména noční zahánění zvířat do zabezpečených prostor, využívání pasteveckých psů a pravidelný dohled nad stády.
Lidé se vlka bát nemusí
Ve vztahu k návštěvníkům Krkonoš vlk nepředstavuje hrozbu. Při zcela výjimečném setkání člověka s vlkem je přesto dobré být obezřetný. Je vhodné zvíře plašit hlasitým křikem, hlukem nebo odhozením drobných předmětů jeho směrem. A následně podat informaci správě parku.
„Veřejnost by měla při pohybu v přírodě držet psy na vodítku, a to i v blízkosti pastvin, kde se pohybují pastevečtí psi. S volně pobíhajícími psy turistů by se mohli dostat do konfliktu nebo by mohli být rušeni při práci či odpočinku,“ doplnil Drahný.
Rozhodně by návštěvníci hor neměli vlky krmit nebo jim ve volné přírodě zanechávat možnou potravu či zbytky jídla. Podobně by majitelé nemovitostí, chataři a chalupáři neměli nechávat venku zbytky potravy.
Součást přírody
Až do počátku 17. století se vlci vyskytovali na území dnešního Česka celkem hojně. Poslední byl zastřelen roku 1842. V sousedním Německu a Polsku, odkud dnešní krkonošští vlci pocházejí, byli poslední jedinci uloveni koncem 18. až počátkem 19. století.
Ve 20. století se objevovala jednotlivá pozorování migrujících vlků, například v roce 1969 v oblasti Sedmidolí u Špindlerova Mlýna. „Ještě mezi lety 2000 až 2013 šlo převážně o sporadická pozorování jednotlivých migrujících zvířat. Situace se začala výrazně měnit v posledních letech,“ dodal Radek Drahný.
Read the full article at Novinky.cz →