Добър ден! neboli dobăr den, tentokrát z Bulharska.
Před deseti lety jezdilo do Bulharska necelých sto tisíc turistů z Česka ročně, nyní jich je téměř 250 tisíc. Jezdí tam za krásnými plážemi u Černého moře i za poměrně levným ubytováním, zvlášť ve srovnání s Chorvatskem, o němž bude řeč níže.
Dnes ale o bulharské politice a také o tom, že:
ruská fregata v Lamanšském průlivu vypálila varovné výstřely na civilní jachtu
Ukrajina a Moldavsko vstoupily do přístupových jednání s EU
Maďarsko chystá zásadní reformu veřejnoprávních médií
Už jsme poskytli dost
Když nový bulharský ministr obrany Dimitar Stojanov minulý týden oznámil, že jeho země už nebude dodávat zbraně Ukrajině, někteří Bulhaři pocítili déjà vu.
V měsících bezprostředně po začátku celoplošného ruského útoku na Ukrajinu v roce 2022 totiž bulharští politici trvali na tom, že Kyjevu neodeslali „ani jeden náboj vyrobený v Bulharsku“. Ve skutečnosti ale zvýšili export zprostředkovatelům, jako je Česká republika, Polsko a Rumunsko , kteří munici Kyjevu následně dodávali.
Tento postup tehdejší bulharské koaliční vládě umožnil udržet si na domácí scéně podporu jedné ze svých proruských koaličních stran.
Dnešní nové řešení je symbolické a pro Ukrajinu poněkud smutné: Bulharsko totiž v počáteční fázi velké války patřilo k jejím hlavním zdrojům munice sovětského kalibru. Tamní zbrojní průmysl dodnes zůstává jedním z největších výrobců tohoto typu střeliva v Evropské unii, zejména dělostřeleckých granátů a nábojů do houfnic.
Když západní země teprve přizpůsobovaly obranný průmysl nárokům nové války v Evropě, Bulhaři Ukrajinu zachránili.
Když Rusko v roce 2022 zaútočilo na Ukrajinu, bulharským premiérem byl Kiril Petkov. Jeho prozápadní vláda tvrdila, že Bulharsko Ukrajině zbraně přímo nedodává, protože součástí koalice byli i socialisté, kteří byli proti vojenské pomoci Kyjevu. Foto: EU
I nový premiér Rumen Radev, jehož profil jsme popsali zde , se proti vojenské pomoci ostře postavil. Popularitu si v nedávných volbách totiž získal také díky rétorice, kterou jedni označují za proruskou a druzí za důsledně pronárodní. Ačkoli Bulharsko od začátku války poslalo do Kyjeva třináct balíčků vojenské pomoci, Radev vloni označil rozsáhlejší zbrojní iniciativy financované z evropských fondů za „věc odsouzenou k neúspěchu“ .
„Už jsme poskytli dost, zatímco naše země nadále trpí socioekonomickými škodami způsobenými touto krvavou válkou,“ vysvětlil rozhodnutí své vlády.
Radevova politika je nevyhnutelně srovnávána s přístupem maďarského expremiéra Viktora Orbána. Ale například podle vlivného think tanku Atlantic Council je vhodnější ho přirovnat k politice slovenské, nebo dokonce současné české.
Srovnání s Orbánem totiž přehlíží domácí bulharský kontext. Po vstupu do EU v roce 2007 zemi více než deset let dominovala strana GERB bývalého premiéra Bojka Borisova. Protikorupční protesty v letech 2020–2021 ale odhalily nespokojenost s klientelismem a odstartovaly velmi dlouhé období politické nestability a opakovaných voleb.
Tehdy posílil svou pozici Rumen Radev, který byl od roku 2017 do letošního ledna prezidentem a vystupoval proti vládě. Zároveň má prozápadní zázemí – studoval na škole amerického letectva a jako velitel bulharského letectva se podílel na integraci země do NATO.
Český prezident Petr Pavel a jeho bulharský protějšek Rumen Radev na summitu iniciativy Trojmoří. Foto: tiskový odbor bulharského prezidenta
O dalším směřování Bulharska napoví především jeho postoj k evropské finanční a vojenské podpoře Ukrajiny. Zatím se to ale pro zemi postiženou ruskou válkou nevyvíjí dobře: včera Bulharsko oznámilo, že nepodpoří nový – jednadvacátý – balík sankcí EU proti Rusku .
Zdůvodnění je takové, že do něj byl zahrnut patriarcha Kirill, hlava ruské pravoslavné církve a Putinův spojenec. Právě pravoslaví Bulharsko s Ruskem nejvíce spojuje.
Video týdne
Ulice amerického Dallasu včera zaplnil řev
Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.
Jste předplatitel?
Read the full article at Deník N →
CZ