Speciální sledovací systém, který je klíčový pro ochranu ruského prezidenta a jeho nejbližších spolupracovníků, ruské bezpečnostní služby údajně dočasně vypnuly po únorovém izraelsko-americkém úderu v Teheránu. Při něm byl zabit i nejvyšší duchovní vůdce Íránu Alí Chameneí a další vrcholní představitelé, uvedl v pondělí britský list The Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje blízké Kremlu.
Podle listu vyvolal poplach právě úspěch, s jakým izraelské zpravodajské služby využily záznamy z íránských dopravních a bezpečnostních kamer. Ruský sledovací systém byl proto znovu spuštěn až po „důkladném prověření“. Kreml informace listu nekomentoval.
Související
Únorový útok zároveň podle listu ukázal významný technologický posun – využití umělé inteligence k analýze videozáznamů za účelem vyhledávání a sledování konkrétních cílů.
Zatímco dříve bylo nutné záznamy analyzovat ručně nebo pomocí předem definovaných filtrů, nové systémy umožňují rychle vyhledávat konkrétní typy chování napříč miliony hodin videozáznamů. Data z kamer pak dokážou systémy kombinovat s údaji ze sociálních sítí, odposlechů komunikace, mikrofonů v chytrých zařízeních nebo záznamů o cestování.
Obavy z kamer
Rusko si přitom tuto hrozbu dobře uvědomuje. Ředitel Federální bezpečnostní služby (FSB) Alexandr Bortnikov koncem května varoval, že se rozsáhlý ruský sledovací systém stal zranitelným místem.
Uvedl, že likvidace íránských představitelů americko-izraelskou aliancí představuje „jasný varovný signál“, a upozornil, že souřadnice pro úder na vrcholné představitele byly získány i prostřednictvím íránských bezpečnostních a dopravních kamer, uvedl například ukrajinský server Kyiv Post .
Například v Moskvě nyní funguje přibližně 300 tisíc bezpečnostních kamer, do jejichž systémů mohou nepřátelské zpravodajské služby proniknout. Novinkou je ale rychlost, s jakou dokáže umělá inteligence získaná data analyzovat, i způsob, jakým je následně využívá.
Související
A ukrajinské tajné služby této bezpečnostní zranitelnosti využívají. Data z ruských dopravních kamer kombinují s údaji o poloze mobilních telefonů a využívají je při atentátech na vysoké ruské vojenské představitele, uvedly pro Financial Times ukrajinské zdroje.
Právě série úspěšných ukrajinských atentátů na vysoké ruské důstojníky byla dalším důvodem k letošnímu rozsáhlému přehodnocení bezpečnostních protokolů kolem ruského prezidenta.
Nezvyklá opatření i konec cestování
V květnu americká stanice CNN upozornila na zprávu nespecifikované evropské bezpečnostní služby, podle níž Kreml výrazně posílil osobní ochranu Putina. Například kuchaři, členové ochranky i fotografové mají zakázáno cestovat veřejnou dopravou. Návštěvníci Kremlu musí procházet dvojitou bezpečnostní kontrolou a lidé z Putinova nejbližšího okolí smějí používat pouze telefony bez připojení k internetu.
Ruští bezpečnostní činitelé také výrazně omezili počet míst, která Putin pravidelně navštěvuje. S rodinou přestal jezdit do svých tradičních rezidencí v okolí Moskvy i do sídla u Valdajského jezera, kde obvykle trávil část roku.
Související
Ukrajinská rozhlasová stanice Radio NV v pondělí uvedla, že v blízkosti Putinovy rezidence ve Valdaji v Novgorodské oblasti byly vybudovány koridory s protidronovými sítěmi. Podle Kremlu právě na tuto rezidenci zaútočily v noci z 28. na 29. prosince loňského roku ukrajinské drony. Ukrajina však toto obvinění odmítá.
Ruský investigativní server Faridaily upozornil také na to, že Putin letos cestuje po ruských regionech výrazně méně než dříve. Od ledna do konce května oficiálně opustil Moskvu pouze dvakrát, přičemž v obou případech zamířil do Petrohradu. Ve stejném období loni uskutečnil osm regionálních cest, v roce 2024 dokonce čtrnáct. Podle zdrojů blízkých Kremlu stojí za poklesem návštěv regionů právě obavy o Putinovu bezpečnost.
Mohlo by vás zajímat: Ukrajinský robot zvládl misi, které se dá stěží uvěřit. Bez něj by voják nežil
Read the full article at Aktuálně.cz →
CZ