Obchodní deficit Evropy s Čínou v roce 2025 dosáhl 360 miliard eur, tedy zhruba miliardy eur denně. Evropská komise a rostoucí skupina členských států chtějí přijmout razantnější opatření, aby ochránily evropský průmysl, píšou z Bruselu a Amsterodamu Wester van Gaal a Elena Sánchez Nicolás.
Článek vyšel na EUobserveru.
Až dnes večer lídři vlád zemí EU usednou k večeři na Evropské radě, přijde na pořad jednání bod „globální makroekonomické nerovnováhy“.
Každému v místnosti ale bude jasné, že to může znamenat jen jedno. „Všichni víme, že diskuze o nerovnováhách je diskuze o Číně,“ řekl k tomu vysoký diplomat EU na neveřejném brífinku před dnešním a zítřejším summitem.
Rostoucí obchodní deficit Evropy s Čínou „se rovná destrukci naší průmyslové základny“, prohlásil diplomat z jedné velké země EU.
Dosud se ale členským státům nepodařilo shodnout na jednotné reakci. Některé vlády s úzkými obchodními vazbami na Čínu, včetně Německa, Španělska a Řecka, se stále zdráhají Peking provokovat.
Cílem dnešního jednání je proto podle jednoho představitele EU dát Evropské komisi „velmi silné politické vodítko“, jestli má vůči Číně zaujmout tvrdší postoj, a pokud ano, jakým způsobem.
Levné špičkové technologie
Po mnoho let panovala vůči Číně obvyklá obava, že komunistická diktatura zaplavuje evropské trhy levným zbožím. Od pandemie se to ovšem změnilo.
Čína nyní na evropských trzích stále více prodává technologicky vyspělé výrobky, které jsou zároveň levnější a kvalitnější než domácí alternativy. A vloni měly obchodní deficit s Pekingem poprvé všechny členské státy EU.
Podle široce sdíleného dokumentu berlínského think tanku Centre for European Reform (CER) nyní Čína zajišťuje zhruba třicet procent světové průmyslové výroby, zatímco spotřebovává jen třináct procent světového objemu.
To nyní ohrožuje přežití evropských průmyslových odvětví. Loni vzrostl export čínských elektromobilů (EV) do Evropy o 26 procent oproti předchozímu roku, a to navzdory clům EU zavedeným o rok dříve.
A odborníci varují, že to může být teprve začátek.
Čína je schopna vyrobit nejméně 25 milionů elektromobilů ročně, na domácím trhu však prodá jen zhruba polovinu, což vytváří obrovský přebytek, jímž může zaplavit světové trhy.
Podle CER bude v příštích letech 55 procent evropské průmyslové výroby vystaveno konfrontaci s růstem čínského tržního podílu poháněným mimo jiné tím, že čínská měna – jüan – je podle odhadů podhodnocena o třicet procent, což poskytuje čínským výrobcům neférovou výhodu oproti zahraniční konkurenci.
Čínský export elektromobilů po pandemii prudce vzrostl. Zdroj: CER
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen zahájí dnešní večeři prezentací makroekonomických nerovnováh – téměř rok poté, co varovala čínského vůdce Si Ťin-pchinga, že obchodní vztahy mezi EU a Čínou dosáhly „bodu zlomu“.
Ačkoli její Komise od té doby navrhla různá opatření, členské státy se na ucelené strategii vůči Číně dosud neshodly. Cílem večeře je vytvořit politický mandát členských států, aby se EU konečně posunula vpřed – i když se jim pravděpodobně budou honit hlavou obavy z čínských protiopatření.
Tyto obavy částečně pramení z října 2024, kdy Komise uvalila cla na čínské elektromobily, na což Peking reagoval zahájením zkoumání několika evropských exportů včetně francouzského koňaku, španělského vepřového masa a německých luxusních automobilů.
Protiopatření EU
V zákulisí Komise připravuje několik nových nástrojů, které by měly být formálně představeny do září:
Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.
Jste předplatitel?
Read the full article at Deník N →
CZ