Podle Singera ekonom Filip Pertold a akademik Filip Nádvorník – autoři studie think-tanku IDEA při výzkumném centru CERGE-EI, která má dokazovat přehnaně vysoké poplatky penzijních společností –, srovnávají data, která jsou neporovnatelná. Vysoké poplatky přitom kritizovala i Národní rozpočtová rada vlády (NRR).
„Řeknu to jednoduše: V tom je lenost. Ono to prostě stojí strašně moc práce si rozebrat, co je poplatek a co je náklad, protože to se fakt liší jurisdikci od jurisdikce,“ tvrdí Singer v rozhovoru pro pořad Spotlight.
Věříte vládě, že vyšším zadlužením nastartuje ekonomický růst?
Větší rozpočtový deficit krátkodobě může ekonomický růst způsobit, to je prostě ekonomie, takže v tom smyslu jako ta uvolněná politika krátkodobě přispívá k růstu. Ale jak to bude v delším období, to uvidíme.
Co je potřeba splnit, aby ekonomický růst zrychlil?
Musí to vést k nějakým změnám, které dlouhodobě růst podpoří. Třeba budování infrastruktury – to člověka rychle napadá jako evidentní kousek.
A jak čtete plány vlády? Dává vám smysl, že by to, co chce dělat, mohlo nastartovat ekonomiku?
Ekonomika nastartovaná je, to zase si nehrajme na to, že musíme něco startovat. Ekonomika roste.
Vláda počítá s vyšším růstem…
Ale ekonomika roste slušně. V tom smyslu je otázka, co je vyšší. Navíc ty chyby v měření ekonomiky, ty jsou zásadní, což si lidé při těchto debatách neuvědomují. A měření nějakého způsobení nebo nastartování ekonomiky je pak strašně těžké.
A stejně to nebudeme vědět nějak zvlášť přesně. Uvidíme teprve v delším období, jestli se něco postavilo, jestli se něco v té zemi změnilo.
Související
Řekl jste, že česká ekonomika na tom není špatně. Čeká nás nějaké významnější zdražování?
Zásadní riziko, které by teď mohlo způsobit významnější zdražování, je uzavření Hormuzského průlivu, pokud bude pokračovat. Ten průplav je zásadní pro světovou ekonomiku.
Je zásadní nejen pro proud energetických paliv, ale třeba i síry nebo hélia, které je zase důležité pro výrobu čipů. To je vlastně ta hrozba, která by mohla způsobit růst cen surovin. On už trochu je vidět, ty suroviny se už tlačí nahoru, energie se tlačí nahoru...
Ceny hnojiv šly také znatelně vzhůru, což ovlivňuje ceny potravin. Máme čekat na podzim nějaký růst cen například u některých potravin?
Potraviny se pěstují v úrodách. Máme červen, tahle úroda už je v zásadě pohnojená – minimálně na té severní části planety – a bude se sklízet. Hnojit budeme až na příští rok.
Související
Nicméně na podzim budou ti zemědělci hnojiva nakupovat a to už se jim v nákladech promítne…
Čeští zemědělci, pokud vím, mají zásoby hnojiv zhruba na rok, nebo měli, když ta krize vypukla, podle jejich vlastních vyjádření. Takže se to bude promítat o něco pomaleji.
Může se ale začít spekulovat, může se ukázat, že jinde zemědělci ta hnojiva nemají, to si umím dobře představit.
Ovšem ceny potravin stále významně ovlivňuje úroda. A ta je prostě v tuhle chvíli daná. Nečetl jsem nic o nějakých katastrofálních výkyvech počasí, které by ji měly snížit. Takže spíš než na podzim to uvidíme až někdy na začátku příštího roku.
Když se vrátím zpátky k Hormuzskému průlivu: do kdy podle vás může být uzavřen tak, aby to nespustilo nějakou dramatickou vlnu inflace?
My jsme teď v době, kdy jím něco propluje. To je ještě složitější.
A tím tempem, jakým se zatím ty ceny surovin řeší přes to, že země uvolňují svoje strategické zásoby na trh, tak to tempo uvolňování vydrží tak maximálně dva měsíce. Než se narazí na nějaké dno, kde ty země už asi nebudou ochotny toho na ten trh tolik dávat.
Takže bavíme se řádově o více týdnech.
Během prázdnin by se mohlo rozhodnout?
Během prázdnin by se to mělo ukázat.
Je podle vás dobře, že vláda reguluje ceny na benzinových pumpách?
Mně se úplně nezdá, že to bylo až tak nezbytně nutné. Na druhou stranu to nevypadá – při stávajících cenách –, že by to způsobovalo nějaké dramatické odchylky od toho, kde by ten trh byl, kdyby se neregulovalo. Je možné, že ty ceny by byly o korunu či dvě dražší. Ale není to drama.
Související
Navíc já se musím přiznat, už jsem starší, tak si pamatuju, že ceny kolem 40 korun byly v roce 2007. V roce 2007 jsme měli skutečně o poznání nižší příjmy a rozdýchali jsme to.
Z tohoto hlediska ty ceny, i kdyby tady ten zásah nebyl, by dnes samozřejmě byly pro někoho nepříjemné. Někdo bude méně jezdit, ale to je podstata toho, co má dělat trh – má signalizovat, co je drahé, co je vzácné.
Mně se ale nezdá, že by to bylo neudýchatelné. A jestli jsme udýchali 40 korun za litr v roce 2007, tak bychom letos udýchali 50 korun za litr zcela určitě. Jsme prostě bohatší, máme větší příjmy.
Jaká jsou rizika toho, že to vláda udělala, i když vlastně nemusela? Co to může způsobit?
Nemyslím si, že ta cena je nějak dramaticky jinde od toho, kam by ji zformoval trh. V tom smyslu snižuje marže majitelům pump. Ale já myslím, že oni si to tak trošku promítají do zdražování všeho ostatního, co na těch pumpách mají. Protože na pumpě zastavit musíte a nakonec tam tomu dítěti ten p…
Read the full article at Aktuálně.cz →
CZ