Jedna z nejvýznamnějších staveb českého lázeňství prošla v letech 2019-2023 rozsáhlou obnovou, která jí vrátila nejen technickou funkčnost, ale i reprezentativní podobu odpovídající jejímu historickému významu. Vedle náročných stavebních prací věnovali projektanti velkou pozornost také technickému vybavení interiérů. Právě zde bylo nutné najít rovnováhu mezi současnými požadavky na provoz a respektem k původnímu charakteru budovy.
Do novorenesančních prostor proto byly vybrány ocelové článkové radiátory Zehnder Charleston. Jejich vzhled navazuje na architekturu lázní natolik přirozeně, že nepůsobí jako dodatečně vložený technický prvek. Naopak se stávají součástí interiéru a podílejí se na jeho celkovém výrazu.
„Prvky, jako jsou radiátory, člověk v interiéru často vnímá spíše podvědomě, přesto výrazně ovlivňují celkovou atmosféru prostoru. V Císařských lázních proto byla zvolena především provedení v odstínech slonové kosti a matného antracitu, která přirozeně navazují na historický charakter budovy,“ říká Jiří Štekr, vedoucí zastoupení společnosti Zehnder pro Česko a Slovensko.
Když technika neruší, ale slouží
Citlivé začlenění do historického prostředí ale nebylo jediným požadavkem. Po rekonstrukci musely Císařské lázně obstát také z hlediska moderního provozu a nároků na tepelný komfort. Budova využívá teplo získávané rekuperací ze vzduchotechniky, které v případě potřeby doplňují právě článkové radiátory Charleston. Ty zajišťují vytápění rozsáhlých prostor s vysokými stropy, typických pro historickou lázeňskou architekturu.
+2
Vedle estetických nároků proto hrála důležitou roli také účinnost a dlouhodobá spolehlivost celého systému. Dosavadní zkušenosti z provozu potvrzují, že zvolené řešení dokáže zajistit komfortní vytápění i bezproblémový chod objektu.
Právě citlivé propojení moderních technologií s historickou architekturou patřilo k hlavním cílům obnovy Císařských lázní. Aby bylo možné ocenit význam podobných detailů, stojí za to připomenout si historii jedné z nejvýznamnějších budov českého lázeňství.
Symbol zlaté éry Karlových Varů
Historie Císařských lázní sahá do závěru 19. století, kdy Karlovy Vary zažívaly vrchol své slávy jako jedno z nejvyhledávanějších lázeňských měst Evropy. Rostoucí počet hostů z řad evropské aristokracie, průmyslníků i kulturních osobností si žádal vznik reprezentativního lázeňského zařízení, které by odpovídalo významu města.
Monumentální budova byla vystavěna v letech 1893 až 1895 podle návrhu vídeňských architektů Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera, autorů desítek významných staveb po celé Evropě. Jejich rukopis je dodnes patrný v bohatě zdobených novorenesančních interiérech, monumentálních schodištích i reprezentativních sálech, které měly návštěvníkům připomínat spíše luxusní palác než zdravotnické zařízení.
Původní název Lázně I. odkazoval na výjimečné postavení budovy v tehdejším lázeňském provozu. Areál nabízel na svou dobu mimořádně moderní zázemí včetně desítek koupelen, procedurálních místností a technického vybavení, které patřilo ke světové špičce. Vrcholem luxusu byly takzvané Císařské lázně – soukromé apartmá určené pro nejvýznamnější hosty, podle něhož získal objekt své dnešní jméno.
Slavná éra lázní však netrvala věčně. Proměny lázeňství i náročná údržba rozsáhlého objektu se během 20. století postupně podepsaly na jeho stavu. Na nový impulz a návrat někdejšího lesku si budova musela počkat až do 21. století.
Obnova za miliardu korun
Rekonstrukce Císařských lázní patřila k nejrozsáhlejším památkářským projektům posledních let. Obnova, kterou financoval Karlovarský kraj za podpory evropských dotací, probíhala mezi lety 2019-2023 a vyžádala si investici přesahující jednu miliardu korun. Cílem nebylo pouze zachránit technicky chátrající budovu, ale vrátit jí původní architektonickou hodnotu a zároveň ji přizpůsobit současným požadavkům na provoz kulturní a společenské instituce.
Během prací prošly obnovou stovky historických detailů – od štukové výzdoby a nástěnných maleb přes kamenné prvky až po původní truhlářské a zámečnické práce. Restaurátoři se zaměřili také na reprezentativní prostory včetně někdejší Zanderovy haly, císařských koupelen či monumentálního schodiště. Součástí projektu bylo rovněž vybudování moderní technické infrastruktury, která zůstává návštěvníkům prakticky skryta, ale umožňuje celoroční využívání objektu pro koncerty, výstavy nebo konference.
Read the full article at Novinky.cz →
CZ