Masivní kampaň na sociálních sítích, očkovací program ve školách nebo lístky do kina zdarma pro ženy, které se tam nechají naočkovat. Zkušenosti ze Švédska ukazují, jak lze výrazně omezit až vymýtit nádorová onemocnění způsobená lidským papilomavirem (HPV). V tuzemsku každoročně postihnou tisíce lidí a stovky pacientů na jejich následky umírají. Česko na tom chce být do čtyř let podobně jako Švédsko. Podle expertů to možné je, ale záleží na politické vůli, komunikaci a prevenci. Vládní koalice každopádně v otázce vakcinace jako takové a podpory očkování není jednotná.
Resort zdravotnictví se chce v boji proti HPV opřít o Národní strategii zrychlení eliminace nádorových onemocnění způsobených HPV 2026 až 2030. „Poprvé stanoví přesné a měřitelné úkoly k dosažení jasného cíle: Zrychlit tempo, kterým v Česku klesá zátěž nádorových onemocnění způsobených HPV, a promítnout výsledky prevence rychleji do života lidí. Právě důraz na tempo a řízení změny je klíčovým rozdílem oproti dosavadnímu přístupu,“ vysvětlil strategii nedávno během kulatého stolu v Senátu ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).
Jedním z pilířů zrychlení eliminace těchto nádorů je dle hlavní hygieničky Barbory Mackové dosažení 90procentní proočkovanosti proti HPV do čtyř let.
„Strategie se jednak zaměřuje na včasné očkování dětí a zároveň zdůrazňuje, že pro zrychlení vymýcení je klíčové doočkování dosud nevakcinovaných adolescentů a mladých dospělých a dalších, kterým je očkování doporučováno odborníky,“ přiblížila jednotlivé kroky.
Očkování proti HPV je v tuzemsku plně hrazeno pro dívky i chlapce od jedenácti do dovršení patnácti let věku. Strategie však ukazuje, že využívání prevence zůstává nerovnoměrné – u dívek se celková proočkovanost pohybuje okolo sedmdesáti procent, u chlapců kolem padesáti procent. Proti HPV se přitom v Česku dobrovolně očkuje od konce roku 2006. Očkování má podle odborníků největší přínos, pokud je aplikováno před prvním kontaktem s virem, tedy před zahájením sexuálního života. Lze ho ale provést i v pozdějším věku.
Bez konkrétních kroků to nestihneme, říká senátor
Místopředseda senátního výboru pro zdravotnictví a pediatr Karel Zitterbart (za STAN), který zmíněný kulatý stůl pořádal, v této souvislosti poznamenal, že cíl je realistický, ale „není automatický“.
„Bez přijetí konkrétních opatření se k cíli budeme přibližovat příliš pomalu a do roku 2030 to při stávajícím tempu nestihneme. Máme k dispozici všechny nástroje – hrazené očkování, fungující systém i data. Klíčem je jejich lepší využití, provázání a cílenější práce s rodinami a regiony, kde je proočkovanost nižší. Proto říkám, že se nebavíme o zda, ale o tom, jak rychle,“ popsal Zitterbart.
Ve Švédsku, které před pěti lety zahájilo národní eliminační program, se například podařilo v roce 2025 ve třech regionech rakovinu děložního hrdla vymýtit. Podle senátora taková zkušenost jasně ukazuje, že v otázce zrychlení eliminace rakoviny děložního hrdla se musí spojit politická podpora s medicínskými nástroji a také se silnou komunikací a podporou napříč různými sektory.
„Máme kvalitní zdravotnický systém i dostupné očkování, ale méně systematicky pracujeme s komunikací a motivací lidí. Na to se má stát zaměřit. Nejde nutně o kopírování konkrétních formátů, jako jsou vstupenky do kina, ( ve Švédsku se ženy mohly nechat naočkovat přímo v kině a dostaly poukaz na lístek zdarma – pozn. redakce ) ale o princip: Cílit na konkrétní skupiny populace, zjednodušit přístup k očkování a pracovat s důvěrou a srozumitelnými informacemi,“ vyjmenoval Zitterbart. Znamená to dle něj hlavně aktivní roli praktických lékařů, škol, zdravotních pojišťoven a veřejné komunikace.
Na otázku, kde na vše ministerstvo najde peníze, Zitterbart odpověděl, že zásadní je, že očkování pro zmíněné skupiny je hrazené z veřejného pojištění, jak už zaznělo výše.
„Další kroky strategie, jako je například komunikace nebo cílené doočkování dětí a mladých dospělých, kteří dosud vakcinovaní nebyli – nejsou primárně otázkou ‚nových velkých peněz‘, ale spíše lepšího nastavení systému a priorit. Navíc prevence se ekonomicky vyplácí. Očkování a screening rakoviny děložního hrdla dlouhodobě snižují náklady na léčbu nádorových onemocnění, které jsou jinak velmi vysoké,“ vysvětlil senátor.
Analýzy dle ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Ivana Duškova ukazují, že již nyní se díky očkování ušetří u jednoho ročníku dětí na zdravotní péči 2,2 miliardy korun. Při 90procetní proočkovanosti by tato úspora u jednoho ročníku dětí činila dle něj ještě téměř o miliardu více.
Například ve Švédsku se v rámci jedné z kampaní zaměřili i na ženy kolem třiceti let. Strategie podle senátora jasně říká, že pro urychlení eliminace rakoviny děložního hrdla nestačí jen vakcinace dětí. „Klíčovou roli musí sehrát i takzvané záchytné neboli catch‑up očkování u adolescentů a mladých dospělých. Právě tento přístup umožňuje rychle uzavřít existující mezery v proočkovanosti celé populace a významně zkrátit dobu, za kterou se mů…
Read the full article at ČT24 →
CZ