Druhý den summitu Evropské unie v Bruselu začal s hodinovým zpožděním, oznámila mluvčí předsedy Evropské rady. Prezidenti a premiéři budou dopoledne jednat o víceletém rozpočtu EU na roky 2028 až 2034. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) půjde o první debatu o číslech, zásadnější boj očekává až na podzim. Předseda Evropské rady António Costa by chtěl, aby lídři dosáhli shody na novém rozpočtu do konce roku.
Evropská komise (EK) zveřejnila první návrh nového sedmiletého rozpočtu v objemu 1,76 bilionu eur (42,6 bilionu korun) loni v červenci. Sedmiletý rozpočet zahrnuje všechny základní výdaje EU, od dotací zemědělcům přes kohezní fondy na podporu méně rozvinutých regionů až po budování dopravní infrastruktury či pomoc rozvojovým zemím.
Kyperské předsednictví minulý týden poprvé představilo takzvaný vyjednávací rámec, tedy rozsáhlou tabulku s konkrétními čísly pro výdaje v jednotlivých kapitolách rozpočtu. Celkový objem rozpočtu, jak jej navrhují Kypřané, činí 1,73 bilionu eur (41,9 bilionu korun). Škrty představují zhruba 32,8 miliardy eur (793,6 miliardy korun). Upravený návrh je tak o dvě procenta nižší než návrh Evropské komise. Podle Babiše je kyperský návrh pro Česko lepší, stále s ním ale Praha není spokojena.
Tlak na větší škrty
Za první návrh si Kypřané vyslechli kritiku hned od několika zemí. Státy jako Německo a Rakousko by chtěly rozpočet ještě více seškrtat.
Německý kancléř Friedrich Merz v pátek zopakoval, že podle Berlína je návrh EK na příští dlouhodobý rozpočet EU příliš vysoký. „Musíme se bavit o velikosti tohoto rozpočtu. Navržené částky je potřeba snížit a musíme se také bavit o příjmech EU, protože můžeme utratit jen tolik peněz, kolik máme skutečně k dispozici,“ řekl Merz před druhým dnem summitu. S postojem Berlína souhlasí i rakouský kancléř Christian Stocker. „Více peněz automaticky neznamená silnější Evropu,“ prohlásil.
Rozpočet by chtěl seškrtat i švédský premiér Ulf Kristersson. „Můj vzkaz na summit je jasný: potřebujeme lepší, nikoli větší rozpočet. Návrh, který je nyní na stole, je z hlediska svého objemu jednoduše nepřijatelný,“ citoval Kristerssona server Politico. Pokud se chce EU v jednáních posunout dál, jsou podle něj nutné výrazné škrty. „Pro nás je důležitější výsledná podoba dohody než uzavření dohody za každou cenu do konce roku 2026,“ dodal.
Na druhou stranu zaznívají i hlasy, že je rozpočet málo ambiciózní a je třeba ho naopak zvýšit. Unijní premiéři a prezidenti by měli dát k projednávání rozpočtu politická vodítka, aby pak mohlo začít vyjednávání mezi Radou EU, která zastupuje členské státy, a Evropským parlamentem. Cílem je vytvořit podmínky pro dosažení dohody do konce roku.
Podle Babiše změna ETS nejrychleji pomůže průmyslu
Změna systému emisních povolenek EU ETS je nejrychlejší způsob, jak pomoci nejen českému, ale i evropskému průmyslu, míní premiér Babiš. Po sečtení všech dopadů na český průmysl podle něj vychází čistý negativní dopad 55 miliard korun ročně. „V rámci Evropské rady už mě nazývají ETS, protože jsme byli první, kdo s tím v lednu přišel,“ řekl Babiš s tím, že téma opakovaně na jednání lídrů zmiňuje. Podporu má ale také u několika dalších zemí, například Itálie či Polska.
„Vidíme, co se děje v Německu, jakým způsobem má problémy automobilový průmysl. Takže jsme rádi, že se nám podařilo dosáhnout nějakých dílčích úspěchů, tedy že Komise je vůbec ochotna revidovat tu směrnici,“ dodal premiér.
Očekává se, že EK představí revizi systému emisních povolenek ETS 1 letos 15. července. Podle dokumentu, do kterého nahlédla agentura Reuters, by revize měla prodloužit bezplatné přidělování emisních povolenek pro průmyslové podniky výměnou za investice v Evropské unii.
Babiš už dříve uvedl, že se ceny emisních povolenek promítají do ceny elektřiny v jednotlivých zemích. Podle údajů EU tvoří náklady ETS v průměru asi jedenáct procent z účtu za elektřinu v Evropě. Každý stát sedmadvacítky to má ale jinak, například v Polsku je to 24 procent vzhledem k dominantní roli uhelných elektráren v jeho energetickém mixu. V Česku jde o dvacet procent, podobně vysoké procento má také Itálie.
Komise navrhla změnu v dubnu
Evropská komise už začátkem dubna představila první změnu systému obchodování s emisními povolenkami. Navrhla upravit takzvanou Rezervu tržní stability, která reguluje trh s emisními povolenkami. Nově by neměly být zneplatněny v případě, že jich bude v rezervě více než 400 milionů. Místo toho budou ponechány jako zásoba do budoucna. Cílem je zvýšit stabilitu a předvídatelnost.
Podle dokumentu, ze kterého cituje Reuters, by revize měla Rezervu tržní stability komplexně reformovat. „Revize EU ETS prodlouží systém bezplatného přidělování emisních povolenek a více jej propojí s investicemi provedenými v Evropské unii. Rovněž uloží členským státům povinnost využívat větší část příjmů z emisních povolenek na dekarbonizaci odvětví zahrnutých do systému EU ETS,“ stojí v dokumentu unijní exekutivy.
Plánovaná revize
I podle zdrojů ČTK by komise v plánované revizi…
Read the full article at ČT24 →
CZ