Už z dálky je jasně vidět. Mohutná, žulová věž vypínající se do výšky 70 metrů, která tvoří prezidentskou knihovnu Baracka Obamy. Zvlášť proti šedému, zamračenému nebi působí až hrozivě.
Umístěna v jižní části města Chicaga, historicky chudé čtvrti poblíž Michiganského jezera v Jacksonově parku, je tato knihovna tou nejvyšší a rovněž také nejdražší stavbou tohoto typu v historii.
Knihovna v přepočtu za téměř 18 miliard korun ve stylu brutalismu se stala předmětem vášnivé polemiky. Mnozí věž popisují jako impozantní, nekompromisně okázalou, ale také jako strašidelnou a ohyzdnou. Stavba dostává celou řadu přívlastků: Obamalisk, Obamausoleum či Balvan.
„Budova působí zlověstně; její mohutná, téměř bezokenní hmota připomíná hrozivé velitelství ze sci-fi, přičemž malé zkosené otvory evokují portály, z nichž by mohly být vypouštěny drony nebo vystřelovány lasery,“ píše například pro britský list The Guardian architekt a designový kritik Oliver Wainwright.
„Věž muzea se tyčí jako Sauronovo oko,“ přidává svůj pocit architekt Michael Kimmelman pro list The New York Times s odkazem na temnou postavu v trilogii spisovatele J. R. R. Tolkiena Pán prstenů.
+16
Nejde jen o vnější vzezření, ale pro mnohé Američany také o symboliku stavby. Vyvolává vzrušené debaty o Obamových a nevyhnutelně také o Trumpových letech v Bílém domě.
„Je to jako pěst na oko, ale víš co? Je to dobře. Dělá mi radost, že je tahle mohutná stavba vidět ze všech stran. Je totiž věnovaná našemu prvnímu černošskému prezidentovi. Černochovi!“ řekl mi na konci loňského roku starousedlík čtvrti Afroameričan Melvin Carter.
Tento pětasedmdesátiletý muž, jehož otec zažil rasovou segregaci, aby nakonec z jihu USA utekl právě do Chicaga a založil zde rodinu, cítil pýchu a také až hmatatelnou úlevu, že po Obamovi zbude „dominantní monument připomínající jeho prezidentství a osobnost“.
Přepisování černošské historie
„Trump se ho snaží úplně vymazat z historie, napadá ho, kde může, vysmívá se mu a šíří o něm konspirační teorie, aby ho úplně zdiskreditoval. Je to přitom skrze něj namířeno i proti nám všem,“ ulevil si Malvin.
Není rozhodně sám, kdo se v Trumpově éře takto cítí. „Myslím, že se (Trump) snaží z historických záznamů vymazat úspěchy černochů v Americe. Odstraňuje tyto úspěchy z afroamerické historie, vysokoškolských osnov a podobných věcí. Trump také útočí na černošská muzea. To vše považuji za pokus o přepsání historie,“ řekl Seznam Zprávám před časem přímo v Chicagu reverend Alvin Love, považovaný za „Obamova pastora“.
Love se ve čtvrtek zúčastní slavnostního „přestřižení pásky“ v areálu knihovny, kde vystoupí celá řada umělců jako například Bruce Springsteen, Stevie Wonder, Eddie Vedder či Bono a Edge ze skupiny U2.
Politický přesah přitom neušel ani expertům. Oliver Wainwright z Guardianu připomíná prvotní záměr samotných autorů stavby, kteří v architektuře vidí i boj o samotnou podstatu Spojených států (země si za pár týdnů připomene 250 let od svého založení).
„Představili jsme si čtyři ruce, které se spojují,“ řekla Guardianu autorka projektu Billie Tsienová a přiložila své dlaně k dlaním přítomného kolegy, jako by „chránila plamen před větrem“.
Barack a Michelle Obamovi při první akci v rámci otevření Obamovy knihovny.
Autoři věže přitom podle svých slov chtěli vytvořit představu „majáku“. Fasáda věže se svými zářezy a rýhami prý při dopadu slunečního světla po dešti zbarví šedý kámen do růžova a opravdu vytvoří iluzi „záře“ či „blikání“ vysílaného z majáku.
Za vítr, který nabývá často podoby uragánu, je tu považováno prezidentství Donalda Trumpa a jeho snaha zrušit či omezit Obamovy zákony a iniciativy a nakonec i relativizovat černošské dědictví země.
Oliver Wainwright se i proto vrací ke svému pocitu přirovnávající věž knihovny k „hrozivému velitelství“, které by mohlo každou chvíli do boje vyslat drony.
„Pokud se jedná o maják naděje, zdá se, že jde o maják, který byl za každou cenu opevněn proti současnému režimu – o obranný bunkr, jenž má chránit jeho křehké hodnoty před obléháním,“ píše.
Pohledem českého architekta
Stavbu znám jen z fotografií a z médií, takže ji nemohu hodnotit jako celek. Na první pohled je to ale současná, sebevědomá a výrazná architektura.
Nenapodobuje minulost a neopírá se o historizující formy. V tom je jasný rozdíl oproti stavbám spojeným s Donaldem Trumpem, které často pracují právě s historizujícími formami, s okázalostí, monumentalitou a představou moci.
Obamova knihovna mi připadá jako stavba, která se hlásí k současnosti. Může být důležitým symbolem afroamerické zkušenosti v USA a připomínkou dějin rasové segregace i zápasu za občanská práva.
Daniel Hakl (Ateliér Abrham / Hakl architekti)
Sám Barack Obama v rozhovoru pro stanici ABC o Americe řekl, že v ní stále dochází ke střetu dvou „konkurenčních idejí“. Tou první je představa, že si je každý roven a může jít za štěstím, tou druhou je přesvědčení o „právu silnějšího“.
„V našem (americkém) příběhu vždy existovala část, v níž silný ovládá slabého,“ řekl Ob…
Read the full article at Seznam Zprávy →
CZ