Starmerova vláda oznámila rozsáhlé změny, které mají posílit bezpečnost dětí v online prostředí. Nově by osoby mladší 16 let neměly mít možnost zakládat účty na platformách umožňujících komunikaci mezi uživateli, vysílat živě ani navazovat kontakt s lidmi, které neznají.
Přísnější pravidla mají dopadnout také na některé nástroje umělé inteligence. Chatboti simulující romantické nebo sexuální vztahy budou muset nově vyžadovat minimální věk 18 let.
Vláda podle serveru The Independent zároveň zvažuje další opatření pro mladistvé do 18 let. Ve hře jsou například noční omezení používání sociálních sítí nebo přestávky při nekonečném scrollování obsahu.
Uspěchané řešení?
Dětská organizace NSPCC označila plánovaný zákaz za „vítězství pro děti a rodiče“. Ne všichni ale sdílejí stejné nadšení.
Mezi nejhlasitější kritiky patří Ian Russell, jehož čtrnáctiletá dcera Molly spáchala sebevraždu poté, co na internetu sledovala škodlivý obsah. Podle něj vláda řeší důsledky, nikoli příčinu problému.
„Měli bychom zakázat algoritmy, které doporučují škodlivý obsah. Ty jsou stále aktivní a stále dělají totéž,“ uvedl.
Připustil přitom, že sociální sítě mohou být pro mladé lidi nejen rizikem, ale také přínosem. Přesto má pocit, že oznámený plán vznikl příliš narychlo. „Nemohu se ubránit dojmu, že jde jen o uspěchané řešení,“ řekl.
Mladí si cestu na internet najdou
Výhrady zaznívají i z řad vládní Labouristické strany. Poslanec Josh Dean, který ve svých 26 letech patří k nejmladším členům parlamentu, upozorňuje, že mladá generace vyrůstala v úplně jiném světě než většina dnešních politiků.
„Naprostá většina poslanců zažila svět se sociálními sítěmi i bez nich. Pamatují si dobu před jejich existencí. Dnešní mladí lidé tuto výhodu nemají,“ řekl.
Podle něj nelze očekávat, že zákaz jednoduše změní chování celé generace. Naopak se obává, že si mladí lidé najdou jiné cesty.
„Více než jistě víme, že mladí lidé si cestu na internet najdou. Mám proto obavu, že výsledkem bude jejich přesun na méně bezpečné platformy, kde se k nim hrozby dostanou ještě snáze.“
Obavy o LGBT+
Dean upozornil také na další možný důsledek. Pro některé mladé lidi představují sociální sítě důležitý zdroj podpory a kontaktu s podobně smýšlejícími lidmi.
„Příliš často se v této debatě zapomíná, že sociální sítě nejsou pro mladé lidi výhradně škodlivé,“ uvedl. Podle něj mohou pomáhat při budování podpůrných komunit i při hledání vlastní identity.
Největší obavy má o mladé lidi z marginalizovaných skupin, včetně LGBT+ komunity (lidé s menšinovou sexuální orientací nebo genderovou identitou), kteří by mohli přijít o důležitý prostor pro komunikaci a vzájemnou podporu.
Spor kvůli volebnímu právu
Kritika se objevila také ze strany organizace Full Fact, která se věnuje ověřování faktů. Ta upozornila na rozpor mezi zákazem sociálních sítí a plánem vlády rozšířit volební právo na šestnáctileté.
„Pokud vláda myslí vážně zapojení šestnácti- a sedmnáctiletých do demokratického procesu, omezení jejich přístupu k těmto platformám jim pravděpodobně nepomůže stát se lépe informovanými občany,“ uvedl šéf veřejných záležitostí organizace Mark Frankel.
Podle něj zákaz neřeší hlavní nedostatky současné legislativy týkající se bezpečnosti na internetu a naopak poskytuje sociálním sítím „volnou vstupenku“.
Temnější kouty internetu
Skeptická je i skotská komisařka pro práva dětí Nicola Killean. Varovala před „reálným rizikem“, že zákaz mladé lidi vytlačí do „temnějších míst internetu“.
Podle ní navíc neexistují důkazy, že samotný zákaz sociálních sítí dětem skutečně zajistí větší bezpečnost online.
Podobně se vyjádřila i anglická komisařka pro děti Rachel de Souza. Ta sice plán označila za pozitivní krok, zároveň ale vyzvala ke změně přístupu.
Debata by se podle ní měla posunout „od zákazu dětí k zákazu společností, které nedokážou prokázat, že jejich služby chrání bezpečnost a duševní pohodu dětí“.
Výhrady mají dokonce i samotné technologické firmy. Meta, která vlastní Facebook a Instagram, upozornila, že zákaz může děti vytlačit do neregulovaných částí internetu. Současně však uvedla, že bude s britskou vládou i regulátorem Ofcom na zavádění nových pravidel spolupracovat.
Diskuse o tom, jak ochránit děti v digitálním světě, tak v Británii zdaleka nekončí. Zatímco vláda sází na zákaz, její kritici tvrdí, že skutečný problém leží jinde – v samotném fungování sociálních sítí a algoritmů, které určují, co mladí uživatelé na obrazovkách vidí.
Jak technologičtí giganti ověřují věk dětí na sociálních sítích?
V době, kdy většina dospělých tráví na sociálních sítích hodiny denně, roste diskuze o tom, jak moc by měly mít děti volný přístup do online světa. V Česku se téma opět dostalo do popředí zájmu poté, co premiér Andrej Babiš oznámil, že by vláda mohla ještě letos navrhnout zákaz sociálních sítí pro děti mladší 15 let, podobně jako ve Francii či Austrálii. Sociální sítě mají již dnes řadu sofistikovaných metod, jak věk uživatelů ověřit. Využívají k tomu i umělou inteligenci .
Read the full article at Novinky.cz →
CZ