U chemických látek hojně používaných v zemědělství k likvidaci škůdců panuje už desítky let podezření, že mohou u lidí vyvolat rakovinu. Studie, která vyšla letos v dubnu v časopise Nature Health, silnou souvislost mezi vystavením člověka pesticidům a rizikem vzniku rakoviny potvrzuje.
Francouzští a peruánští vědci zkoumali zemědělce v Peru, kteří pracují v prostředí, v němž se pesticidy hojně vyskytují. Studie zjistila, že riziko vzniku rakoviny v těchto rurálních oblastech je o 150 procent vyšší než v zónách, kde se pesticidů používá méně.
Související
„Je to vůbec poprvé, co se nám podařilo na celostátní úrovni prokázat souvislost mezi expozicí pesticidům a biologickými změnami, které naznačují zvýšené riziko vzniku rakoviny,“ vysvětlil Stéphane Bertani, výzkumník v oboru molekulární biologie z Francouzského národního výzkumného institutu pro udržitelný rozvoj (IRD).
Molekulární analýzy ukázaly, že pesticidy narušují procesy, které pomáhají udržovat buněčné funkce a buněčnou celistvost.
Za málo peněz hodně muziky
Pesticidy v zemědělství hojně používají i v Evropě. Je to totiž v současnosti nejefektivnější způsob regulace škodlivých organismů, jako jsou živočišní škůdci, plevele a houbové choroby plodin.
„Za relativně málo peněz udělají velkou službu. Většina alternativních nástrojů je buď nesrovnatelně dražší, nedostatečně účinná nebo by vyžadovala tak velkou pracovní náročnost, že by to fyzicky ani neměl kdo udělat,“ říká Miroslav Jursík, profesor z Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU v Praze, který se dlouhodobě věnuje ochraně plodin.
Související
Při ochraně před některými škodlivými organismy pesticidy dosud nejdou nahradit, ovšem ve většině případů alternativy existují. Proč tedy Evropa tyto synteticky vyráběné chemické látky stále na plodiny aplikuje?
Pokud by se pesticidy ze dne na den zakázaly, musely by se více používat mechanické způsoby regulace plevelů, například pomocí pleček, a více využívat odrůdy, které jsou odolné vůči chorobám a škůdcům. Ty jsou však často vytvořeny genovým inženýrstvím, před nímž EU zatím spíše couvá.
Bez pesticidů hrozí výrazné zdražení
„Kdybychom tedy v současné době všechny pesticidy v Česku, potažmo EU zakázali a zbavovali se škodlivých organismů alternativními způsoby, byla by zemědělská produkce natolik drahá, že by nás dovoz ze třetích zemí, – především ze Severní a Jižní Ameriky nebo z Ukrajiny – naprosto zaplavil. České zemědělství by víceméně skončilo,“ upozorňuje Jursík.
Světové ceny zemědělské produkce podle něj navíc klesají v důsledku celosvětové nadprodukce. Největší nadprodukci přitom hlásí americký kontinent. Američtí farmáři by tak rádi obsadili evropský trh, ten asijský je totiž poměrně nestabilní.
Související
„Nedosáhli bychom ničeho jiného, než že my bychom tady v Evropě pesticidy nepoužívali – ale používaly by se o to víc ve zbytku světa, kde by se muselo zemědělství zintenzivnit. Takže spotřeba na celém světě by zůstala víceméně stejná. Nijak bychom si nepomohli, ale byli bychom závislí na potravinách z jiných států,“ podotýká Jursík.
Zákazník chce jablko bez jediného kazu
Použití pesticidů si navíc nevědomky žádají i sami spotřebitelé, zákazníci v obchodech. Zvykli si totiž na nejvyšší kvalitu plodin.
„Zákazník chce všechno: aby jablko pěkně vypadalo i dobře chutnalo. A řetězec mu to nabídne. Ale v řadě případů jde o odrůdy, které jsou velmi vnímavé na určité choroby. Pěstitel je pěstuje jen proto, že je o ně zájem. O to více takové jablko zvyšuje spotřebu pesticidů,“ připomíná Jursík.
Dodává, že samotný zákazník tak tlačí pěstitele, aby používal chemie víc, než je potřeba. „Málokdo si při nákupu v supermarketu uvědomuje, že právě tato konkrétní odrůda vyžaduje větší ošetření než jiná, která je třeba méně barevně či chuťově atraktivní,“ konstatuje Jursík.
Související
Intenzivní ošetření pesticidy nejvíce vyžadují podle dat Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZK) plodiny jako cukrová řepa, brambory, chmel nebo vinná réva a v rámci plodin s velkou výměrou i řepka olejka. Jde o plodiny náchylné na celou řadu škůdců. Intenzivněji se ošetřuje také ovoce.
„Vysoké nároky na pesticidy má ovoce a zelenina, naopak nejméně pesticidů se spotřebuje do obilí. Česká republika pěstuje oproti ostatním státům Evropy dominantní podíl obilnin, proto se také řadíme v rámci Evropy ke státům, které mají jednu z nejnižších spotřeb pesticidů na hektar,“ říká Miroslav Jursík.
Česko premiantem
Podle dat ÚKZK se v Česku za posledních 15 let celková spotřeba účinných látek v pesticidech snížila přibližně o 30 až 35 procent. Mezi lety 2011 a 2020 v České republice prodej pesticidů klesl nejvíce ze všech států EU, uvádí Eurostat.
Související
Má to dva hlavní důvody: moderní přípravky jsou mnohem účinnější v menších dávkách. „Místo kilogramů na hektar stačí někdy i desítky gramů,“ vysvětluje Hrabčáková.
Za druhé, zemědělci přecházejí na takzvanou Integrovanou ochranu rostlin, kdy se chemické přípravky používají až jako posl…
Read the full article at Aktuálně.cz →
CZ