Většina z nich skládala na objednávku operního bienále NODO, jehož osmý ročník začne v úterý 23. června v Ostravě. Zazní sedm děl, šest ve světové premiéře.
Název tvoří akronym pro New Opera Days Ostrava, tedy Dny nové opery Ostrava, které roku 2012 založil skladatel Petr Kotík coby protějšek o něco starších Ostravských dnů nové hudby. S nimi se akce ob rok střídá. Ostravské dny se sice zaměřují na širokou škálu soudobé hudby, několik set let starý hudebnědramatický žánr opery však nepokrývají.
Letos návštěvníky čeká třeba opera Bílá smrt od slovenského skladatele Miroslava Tótha. Uvidí ji netradičně na volném prostranství v Komenského sadech. Sám autor ji označuje za dystopickou „post operu“ a vyzývá posluchače, aby překonali očekávání spojená s tradiční podobou žánru.
Leccos naznačuje už synopse díla, jež se odehrává v blízké budoucnosti a pojednává o setkání finského odstřelovače Simo Häyhä, což byla skutečná postava z dob druhé světové války, s německým králem teleshoppingu Horstem Fuchsem. Häyhä podle anotace „učí stromy střílet, aby ho bránily před vetřelci“, Fuchs vyrábí androidy, kteří se starají o osamělé lidi až do jejich smrti.
Finského vojáka zazpívá portugalská sopranistka Beatriz Gaudêncio Ramos, Fuchse ztvární českému publiku již dobře známá mezzosopranistka Bella Adamova.
Tóthova opera volně navazuje na předcházející díla nazvaná Muž ve skafandru a Nulanus z let 2019 a 2022. Kromě nich autor složil třeba Kvartet sahajících chapadel, který na slovenském festivalu Pohoda zahrál světoznámý Kronos Quartet.
Že mohl nyní Tóth zpracovat další atypické téma, souvisí s možná nejdůležitějším aspektem obou ostravských bienále. Pořadatelé mají v tvůrce naprostou důvěru, stejně jako ve skutečnost, že se pro každé dílo najde dostatek posluchačů. Obě tyto sázky se vyplácí už od roku 2012, respektive 2001, kdy se konaly první Ostravské dny.
Od té doby organizátoři ukázali, že i nová a komplexní hudba, často vytvořená pro Čechy neznámými autory, umí zaujmout i vyprodat sály. Ostravské publikum je dostatečně rozmanité, na akci se sjíždějí zájemci z celé republiky, o NODO referují zahraniční média a pro příznivce soudobé hudby se jedná o jeden z nejzajímavějších projektů ve střední Evropě.
Ve společenství hlasů
Letos do moravskoslezské metropole přijíždějí skladatelé z Velké Británie, Kanady, Spojených států i Slovenska. Svá díla tu uvedou Richard Ayres, Ana Sokolović, Elliott Sharp a Miroslav Tóth, které doplní čeští tvůrci Milan Guštar, Jakub Rataj a Kristýna Švihálková. Ta v kompozici Company, inspirované stejnojmennou novelou Samuela Becketta, zužitkuje i své schopnosti hráčky na bicí. Právě s paličkami v ruce se Švihálková na obou festivalech pořádaných Ostravským centrem nové hudby představila poprvé.
„Má první spolupráce souvisela s premiérou kompozice pro tympány a orchestr Darwin Among The Machines Františka Chaloupky, kde jsem jako sólistka běhala na tympánech,“ připomíná hudebnice dílo z roku 2021.
Kristýna Švihálková se na festivalu poprvé představila v roli hráčky na bicí. Letos zde uvede svou operu.
V autorské roli letos Švihálková debutuje. Company označuje za instrumentální divadlo, tedy žánr, který v Česku nemá dlouholetou tradici a „obohacuje hru na nástroj o pohyb, práci s hlasem, světlem, videem či elektronikou“. Podobně mnohovrstevnatě umělkyně chápe i svoji roli. Nejdůležitější je pro ni „příběh, od kterého se způsob mé tvorby odvíjí“.
Beckettova do češtiny nepřeložená próza z konce 70. let minulého století vypráví o muži, jenž přemítá nad limity vlastního vědomí a sebereflexe. „V návaznosti na předlohu pracuji především s motivem hlasů, které přicházejí a odcházejí a není úplně zřejmé, jestli jsou součástí podvědomí protagonisty, jeho vzpomínek, nebo se jedná o hlasy reálných lidí,“ popisuje Kristýna Švihálková.
Není ani jasné, kdo je v komorním díle pro dvě zpívající, mluvící a deklamující bubenice hlavní postavou. Švihálková zapojuje také elektroniku. V sále bude umístěno sedm reproduktorů, z nichž se linou další hlasy, aby podpořily pocit fragmentární povahy předlohy. „Myslím, že divák může očekávat beckettovské napětí, prapodivnost, místy nostalgii a existencionálno,“ shrnuje autorka, jejíž opera zazní hned první festivalový den v Divadle Antonína Dvořáka.
V prostoru mezi
Také Jakub Rataj se poprvé představil na větších Ostravských dnech. V roce 2017 tu figuroval jako rezidenční skladatel takzvaného Institutu Ostravských dnů, intenzivních letních kurzů, které vrcholí provedením děl účastníků na bienále. V případě Rataje šlo o jeho smyčcové kvarteto Second Breath.
„Co vnímám jako podstatné, je možnost rozvíjet mezilidské vztahy a poznávat celou řadu skvělých interpretů a nepřeberné množství hudby,“ zdůrazňuje hudebník největší přednosti obou festivalů.
Budování a posilování kontaktů mezi lokální a globální scénou nové hudby patří mezi základní pilíře NODO. V minulých letech díky němu opery složili František Chaloupka, Lucie Páchová nebo Haštal Hapka, který minulý měsíc získal rozhlas…
Read the full article at Seznam Zprávy →
CZ