Nejdřív je to jen záběr z paluby, kokpitu nebo satelitu.
Čínská loď se přiblíží k filipínskému plavidlu a zasáhne ho proudem vodního děla. Jiný den namíří přídí přímo do cesty filipínské hlídce, ve vzduchu se objeví světlice a pobřežní stráž ohlásí nebezpečný manévr.
Jindy se čínské motorové čluny natlačí na filipínské nafukovací lodě, které čínská posádka poškodí noži a sekerami a několik filipínských námořníků končí se zraněním.
Potom přichází druhá fáze. Manila zveřejní video nebo fotografii a snaží se ukázat, že čínské nároky v Jihočínském moři nejsou jen abstraktní diplomatické fráze, ale konkrétní manévry na vodě, nátlak na lodě i rybáře a postupné vytlačování z oblastí, které Filipíny považují za součást své výlučné ekonomické zóny.
Peking zpravidla odpovídá vlastním slovníkem. Tvrdí , že jen brání svou suverenitu, zatímco Filipíny podle něj provokují, porušují čínská práva, vymýšlejí si příběhy o „Číně, která šikanuje slabé“, spoléhají na vnější síly a z incidentů vyrábějí mediální kampaň.
Územní spory v Jihočínském moři.
Spor se tak už nevede jen o mělčiny, útesy, zdroje a námořní trasy, ale také o to, kdo si získá sympatie mezinárodního publika - a kdo dokáže přesvědčivěji vysvětlit, co se v Jihočínském moři vlastně děje.
Pojmenovat a zostudit
Filipíny v posledních letech vsadily na strategii, kterou samy označují jako asertivní transparentnost .
Čínskou převahu v počtu lodí a námořní milice nemohou dorovnat silou, a tak se snaží měnit cenu čínského chování jiným způsobem. Aby byly agresivní manévry čínských plavidel viditelným důkazem pro světovou veřejnost, incidenty dokumentují, zveřejňují a na své hlídkové mise zvou domácí i zahraniční reportéry.
„Rád bych zdůraznil, že nejlepším způsobem, jak řešit čínské aktivity v ‚šedé zóně‘ v západní části Filipínského moře, je jejich odhalení,“ řekl AP komodor pobřežní stráže Jay Tarriela s odkazem na to, že Čína využívá zdánlivě civilní rybářské a výzkumné lodě k plnění vojenských úkolů, aby se vyhnula vojenské reakci ze strany dalších států, které si na tuto oblast činí nárok.
Tomuto přístupu se někdy také říká taktika „pojmenovat a zostudit“. Video nebo satelitní snímek sice samy o sobě Čínu nezastaví, ale mění prostředí, v němž musí Peking své kroky obhajovat - už to není slovo proti slovu. Čínská strana proto útočí i na samotnou logiku filipínské transparentnosti.
Podle Pekingu Manila incidenty záměrně vyvolává, natáčí a následně je používá k manipulaci veřejného mínění - problémem tak dle Číny není její chování na moři, ale filipínská mediální kampaň.
Pekingu se přítomnost novinářů při námořních incidentech významně nezamlouvá. V uplynulých měsících vydal několik prohlášení, v nichž zaútočil na Filipínské centrum investigativní žurnalistiky (PCIJ), jedno z nejvýznamnějších investigativních médií v jihovýchodní Asii.
Nátlaková kampaň čínského velvyslanectví dosáhla takové úrovně, že v březnu Výbor na ochranu novinářů (CPJ) vyzval čínské velvyslanectví v Manile, aby s tím přestalo. Peking však svou rétoriku ještě zpřísnil a spor se přenesl do online prostředí, kde zaktivizoval online ekosystém internetových trollů a influencerů napojených na čínský stát.
Plošina s anténou
Nedávno se souboj o fyzickou kontrolu i veřejný výklad opět ukázal u Scarborough Shoal, jedné z nejcitlivějších oblastí Jihočínského moře.
Atol, který Filipíny označují jako Bajo de Masinloc a Čína jako Huangyan Dao, je od roku 2012 fakticky pod čínskou kontrolou. V posledních dnech se znovu dostal do centra pozornosti kvůli podezřelé plovoucí konstrukci u vstupu do laguny.
Satelitní snímky pořízené na konci května ukázaly objekt, který analytici popsali jako možný plovoucí vor, bóji nebo platformu. Na některých záběrech byla vidět také bariéra táhnoucí se přes část vstupu do atolu.
Filipínské úřady následně zveřejnily snímky čtvercové plošiny s lidmi na palubě, anténou a konstrukcemi připomínajícími bóje. Novější snímky naznačovaly, že podezřelá konstrukce už na místě není.
Manila kvůli objektu podala diplomatický protest a vyzvala Čínu, aby plovoucí konstrukci odstranila. Mluvčí filipínského námořnictva Roy Trinidad varoval, že Filipíny nedovolí, aby se Scarborough Shoal proměnil v umělou stavbu. Podle filipínské pobřežní stráže mohly objekt umístit výzkumné lodě působící v oblasti.
Čína vlastnictví plošiny přímo nepotvrdila. Trvá však na tom, že má nad Scarborough Shoal a přilehlými vodami „nespornou svrchovanost“ a že její aktivity, včetně vědeckého výzkumu, jsou legitimním právem suverénního státu.
Čínské instituce zároveň oznámily výzkumnou misi v oblasti, která měla začít 20. května a zahrnovat nasazení plovoucí platformy pro monitorování životního prostředí a odběr vzorků.
Umělé ostrovy
Obavy Manily vycházejí i z předchozí čínské výstavby umělých ostrovů ve Spratlyho souostroví. Čína od roku 2013 prováděla rozsáhlé bagrování a navážení materiálu, čímž podle Asia Maritime Transparency Initiative vytvořila zhruba 1300 hektarů nové pevniny a vybudovala opěrné body například na…
Read the full article at Seznam Zprávy →
CZ