Někteří lidé nosí brýle celý život, berou je jako součást sebe a vůbec jim to nevadí - naopak si připadají divně, když je mají někde sundat. Pokud ale brýle nosit nechcete a kontaktní čočky vám z různých důvodů nevyhovují, možná zvažujete oční operaci. Jenže jakou, kolik to bude stát a jsou tak bezpečné, jak se o nich tvrdí? Odpovídá oftalmolog Jakub Ventruba z oční kliniky Lexum.
Říká se, že oční lékaři na laserové operace nechodí a radši nosí brýle. Proč?
Mladí už na laserové operace chodí. Starší lékaři možná opravdu častěji nosí brýle, ale mladší generace už si podle mých zkušeností oči nechá raději opravit. I já sám už jsem operoval několik kolegů a kolegyň - očních lékařů a chirurgů.
S jakými vadami zraku za vámi lidé nejčastěji přicházejí?
Nejčastěji přicházejí lidé od 18 do 40 let, kteří špatně vidí na dálku, tedy trpí takzvanou krátkozrakostí, neboli myopií. Ta bývá často spojována s astigmatismem, tedy nerovnoměrným zakřivením oka, většinou rohovky. Tito lidé chtějí žít aktivně a brýle nebo kontaktní čočky jim v tom překážejí.
A pak je tu věková skupina 45 až 60 let, kdy už lidé přicházejí, protože potřebují brýle na čtení. Oční vady jdou často ruku v ruce, protože jak čočka v oku ztrácí svou elasticitu, tak často v tomto věku začínáte špatně vidět na blízko i na dálku. To všechno se dá řešit a jsou na to různé metody.
Myslím, že mezi lidmi je taková obecná představa, že se dnes všechny oční vady řeší laserem. Je to tak?
Dá se říct, že téměř všechny běžné dioptrické vady se skutečně laserem řešit dají. Jsou ale lidé, u kterých se tato metoda použít nemůže, protože mají například tenkou rohovku, extrémně suché oko nebo nějaké oční onemocnění. Těm ale můžeme vložit do oka velmi tenké nitrooční čočky, takzvané fakické, které se srolují, vloží se do oka a schovají se za duhovku. Je tu i možnost výměny čočky, což je operace určená pacientům zhruba od 40 let výš. Při ní odstraníme jejich vlastní čočku a nahradíme ji čočkou umělou, která může být např. multifokální nebo s prodlouženým ohniskem. Takto se vlastně dá korigovat jakákoliv dioptrická vada.
S jakými obavami se u pacientů nejčastěji setkáváte?
Nejčastěji mají strach, jestli je operace nebude bolet – na to se ptá snad úplně každý a já je můžu ujistit, že máme skvělé anestetické kapky, po kterých neucítí vůbec nic. Pak se často obávají, že nedokážou během zákroku udržet oči otevřené, na což my máme připravený takový malý rozvěráček. Samozřejmě nejčernější obava je, že se to celé nějak nepovede a oni přijdou o zrak. Naštěstí lasery v sobě mají bezpečnostní mechanismy, kamery a naváděcí systém, takže pokud okem pohnou, tak se paprsek automaticky vypne a znovu ho pak zapne operatér až ve chvíli, kdy se pacient znovu dívá tam, kam má.
Skutečně tedy nehrozí žádné nebezpečí?
Je třeba v prvních dnech být opatrný a oči si nemnout. Doporučujeme tedy dámám, aby se týden po operaci nelíčily a neodličovaly, protože přitom na oko tlačí a mohou si do něj zanést nečistoty. A měsíc by se nemělo např. do bazénu, aby se do očí nedostala infekce.
MUDr. Jakub Ventruba, Ph.D.
Oftalmologii se věnuje od roku 2007. Od roku 2008 pracuje na oční klinice Lexum, od roku 2024 je hlavním lékařem pro refrakční a laserovou chirurgii celé sítě očních klinik Lexum.
Specializuje se především na laserové refrakční operace k odstranění dioptrií, nitrooční refrakční chirurgii, operace šedého zákalu a estetické operace očních víček. Absolvoval odborné kurzy v Římě, Paříži, Barceloně a Londýně. Oftalmologii vyučoval i na vysoké škole.
Jakub Ventruba z oční kliniky Lexum.
Jak probíhá zotavování po operaci? Sama jsem byla na laseru zhruba před 20 lety a musím říct, že na první dny a týdny po operaci nevzpomínám ráda.
To se jednalo o nejstarší metodu PRK, což je povrchový zákrok, u kterého opravdu trvá, než se tkáň zhojí, a může to první dny i bolet. V rohovce je nejvíc nervových zakončení na milimetr čtvereční z celého těla a tato metoda znamená, že se část povrchu rohovky laserem odpařuje a musí se pak nechat přehojit, což trvá většinou 3 až 5 dnů, kdy to řeže, slzí a pálí.
Tato metoda se dnes už ale používá opravdu výjimečně, třeba v situaci, kdy má někdo opravdu extrémně tenkou nebo dystrofickou rohovku. S využitím moderních metod se oči hojí velmi rychle a bezbolestně, návrat do práce je obvykle možný v řádu dnů, pouze například první měsíc je lepší se trochu šetřit ohledně sportu, zvedání těžkých břemen, koupání v bazénu a podobně.
Bývá v případě operací výsledek stoprocentní, nebo tam jsou nějaké kompromisy, například zhoršené vidění při nočním řízení?
Každá metoda má nějakou výhodu i nevýhodu. Např. multifokální čočky, které pacientům vkládáme do oka při refrakční výměně čočky, rozkládají světlo jinak než běžné lidské oko. To se může projevit takzvanými vedlejšími optickými fenomény právě při nočním řízení. U nás na klinice používáme simulátory, díky nimž můžeme pacientům ukázat, že uvidí sice za denního světla perfektně na dálku i na blízko, ale v noci se jim může stát, že kole…
Read the full article at Seznam Zprávy →
CZ