Zena Masinova, daughter of Joseph Masin and sister of the Masin brothers, died

Zdena Mašínová, dcera odbojáře generála Josefa Mašína, zemřela v únoru 2024 v době svých devadesátidvou let. Informaci o její smrti uveřejnila na sociálních sítích Konfederace politických vězňů a historik Petr Blažek. Mašínová byla jednou z nejznámějších osobností českého odboje a současně symbolem odporu proti totalitním režimům. Její život byl plný výzvy, trpění a odhodlání chránit paměť svých blízkých, kteří padli za své vědomí.

Zdena Mašínová se narodila 7. listopadu 1933 v Praze jako nejmladší z tří dětí majora a bývalého legionáře Josefa Mašína a jeho manželky Zdeny. Její otec byl aktivní členem odbojové skupiny "Obrana národa", známé také jako "Tři králové". Poté, co gestapo dopadlo Josefa Mašína, byl v květnu 1942 popraven na kobyliské střelnici. Jeho synové, Ctirad a Josef, se v roce 1953 pokusili uprchnout z komunistického Československa, což vedlo ke série tragických incidentů, během nichž zahynulo sedm lidí. Tyto události způsobily, že rodina Mašínových byla dlouhou dobu perzekvována novým režimem.

Zdena Mašínová sama byla zatčena a vyslýchána v roce 1953, ale podle Blažka o odbojové činnosti svých bratrů nevěděla. Po propuštění z vězení v roce 1954 žila pod dohledem Státní bezpečnosti. Její matka, Zdena Mašínová starší, byla odsouzena k 25 letům vězení za spoluúčast na zločinném spiknutí proti republice a zemřela ve vězení v roce 1956. Její ostatky byly uloženy v masovém hrobě na Ďáblickém hřbitově.

Ačkoliv byla Zdena Mašínová v raném věku ovlivněna vážnou vrozenou chorobou dolních končetin, která ji donutila strávit významnou část dětství v nemocničním prostředí, nepoddala se zoufalství. Po absolvování Vyšší zdravotnické školy v Olomouci v letech 1951 až 1953 pracovala jako laborantka a později jako myčka laboratorního skla v pražských poliklinikách. Její život byl výrazně ovlivněn režimem, který ji pronásledoval a omezil v práci i v osobním životě.

Ve druhé polovině 20. století se Zdena Mašínová stala aktivním hlasem pro ochranu paměti svých blízkých. Po revoluci v roce 1989 dosáhla plné rehabilitace své matky i strýce Ctirada Nováka. V roce 2017 iniciativně zahájila proces získání zpět rodinného statku v Lošanech na Kolínsku, kde se několik let soudilo se státem. V roce 2022 byl otevřen Památník tří odbojů, který slouží jako místo památky a vzdoru. V roce 2023 byla oceněna státním vyznamenáním Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanitu a lidská práva.

Reakce na ztrátu Zdeny Mašínové byly výrazné. Prezident Petr Pavel vyjádřil úctu k její osobnosti, zdůrazňujíc, že její život byl plný odvahy a věrnosti demokratickým hodnotám. Politici z různých stran, včetně předsedy ODS Martina Kupky a poslance Petra Fialy, ocenili její odvahu a odhodlání bojovat za spravedlivost. Senátorka Miroslava Němcová a poslanec Vlastimil Válek zdůraznili, že její osud je připomínkou toho, že svoboda není samozřejmostí a že za ni mnozí zaplatili vysokou cenu. Také senátor Tomáš Czernin považoval její život za kroniku 20. století.

Zdena Mašínová zanechala významný dopad na společnost a historii. Její přispěvek k ochraně paměti odbojářů a vytvoření Památníku tří odbojů zaručí, že její duch a odvaha budou věčně památné. Její smrt zanechá hlubokou ztrátu, ale její dílo a vztah k demokratii a lidským právům zůstanou věčně živé.