The budget deficit widened to CZK 183.6 billion in the six months

Ministerstvo financí oznámilo, že schodek státního rozpočtu v prvním pololetí tohoto roku se prohloubil na 183,6 miliardy korun, což je o 13,4 miliardy korun více než v lednu 2024. Tento číslo je nejvyšší pololetní deficit za poslední tři roky. V červnu 2024 byl schodek oproti květnu 2024 o 13,4 miliardy korun vyšší, což naznačuje, že trend zhoršování finanční situace státu se ztruml. Loni na konci června byl rozpočet ve schodku 152,4 miliardy korun, což ukazuje, že roste i míra zhoršování.

Rozpočtové příjmy meziročně vzrostly o čtyři procenta, tedy o 40,7 miliardy korun, zatímco výdaje se meziročně zvýšily o 6,2 procenta, což znamená 71,9 miliardy korun. Schválený rozpočet na letošní rok počítá s příjmy 2,118 bilionu a výdaji 2,428 bilionu korun. Naplánovaný schodek činí 310 miliard korun, což je o 19,3 miliardy korun více než v roce 2023, kdy byl schodek 290,7 miliard. Loni byl tento deficit čtvrtý nejhlubší od vzniku Česka.

Výběr daní v prvním pololetí dosáhl 789,3 miliardy korun, což je o pět procent víc než loni. Nejrychleji rostl výběr daně z příjmů právnických osob, který se zvýšil o 9,1 procenta na 188,6 miliardy korun. Kromě toho do výběru daní přispělo zúčtování loňských záloh daně z neočekávaných zisků, což přineslo 583 milionů korun. DPH zůstala hlavním daňovým příjmem státu, když se za první pololetí vybralo 314,4 miliardy korun, což je o 7,7 procenta více než před rokem. Spotřební a energické daně vynesly státu 84,8 miliardy korun, což je o 1,9 procenta víc než loni.

Zvýšení výběru daní z minerálních olejů bylo způsobeno větším přepravním výkonem, což bylo důsledkem růstu ekonomiky. Nicméně růst byl omezován snížením spotřební daně na naftu, které stát zavedl kvůli zdražení ropy kvůli válce na Blízkém východě. Na dani z nemovitostí, která je výhradním příjmem obcí, se za pololetí vybralo 16,4 miliardy korun, což je o 2,8 procenta víc než loni. Zvýšení je způsobeno úpravami provázenými jednotlivými obcemi, i když se celostátní koeficient pro výpočet daně neměnil.

Státní rozpočet získal v prvním pololetí na daňových příjmech bez pojistného na sociální zabezpečení 521 miliard korun, což je stejné jako v loňském roce. Schodek rozpočtu na konci června činil 183,6 miliardy korun, což je o 31,2 miliardy korun více než loni. Tento deficit je nejhlubší pololetní deficit za poslední tři roky. Některé daně jsou sdílené, což znamená, že se o jejich výnos dělí státní rozpočet s krajskými a obecními rozpočty. Například DPH, daň z příjmů právnických osob nebo daň z příjmů fyzických osob jsou mezi ně patří. Letos na kraje připadá 10,23 procenta a na obce 25,93 procenta z celostátního hrubého výnosu DPH, daně z příjmů právnických osob a daně z příjmů fyzických osob. U daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti mají obce nárok na dalších 1,5 procenta celkového inkasa. Daň z nemovitostí je stoprocentním příjmem obcí.

Ekonom Richard Hindl komentoval, že schodek odpovídá tomu, jak je celý rozpočet pro letošní rok projektován. Dodal, že koncová částka je plánována na 310 miliard deficitu a zatím vypadá, že tomu tak bude. Co mu tam celkem potěšilo, je vyšší investiční aktivita státu. Ta dělá poměrně výrazný nárůst – 32 procent – což je hybný motor, který by do ekonomiky měl vstupovat. Ale celkový schodek zůstává vysoký, což naznačuje, že stát má velké finanční zátěže.