Minister of Prevention rejects ban on energy drinks for children

Ministr prevence, Boris Šťastný, odmítl zákaz prodeje energetických nápojů pro děti, což vytvořilo novou vlnu diskuse o zdravotních rizicích spojených s konzumací těchto produktů. Skupina poslanců, zahrnující členy vlády i opozice, navrhovala zákaz prodeje energetických nápojů dětem do 16 let, nebo alespoň omezení jejich dostupnosti ve školách nebo automatách. Tento návrh byl připravován i v minulém volebním období, ale teď se znovu objevil na agenda politiků. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) podporuje návrh, který by nastavil věkovou hranici na 16 let, což odpovídá doporučení Státního zdravotního ústavu. Na druhou stranu se ministr Šťastný, který je odpovědný za sport, prevenci a zdraví, zdržuje hlasu a tvrdí, že rodiče by měli být hlavními zodpovědnými za výchovu dětí.

Podle studie Univerzity Palackého z roku 2022 konzumují v České republice až 70 tisíc dětí mezi 11 a 15 lety energetické nápoje. Každý den pije těchto nápojů čtyři procenta školáků, zatímco téměř pětina konzumuje alespoň jednou týdně. Pirátská poslankyně Olga Richterová popisuje, že i malé děti, jako jsou devíti a desetileté, často kupují plechovky energetických nápojů. Podle ní je to způsobeno tím, že děti jsou vystaveny těmto produktem a že se jim prodávají bez ohledu na jejich věk. „Bez ohledu na to, že jde o nezdravé a pro děti velmi návykové směsi, jim je prodavači prodají. A parta je povzbudí, ať si dají víc,” říká Richterová.

Navrhovatelé zákazu argumentují, že konzumace energetických nápojů má zásadní negativní dopady na děti, jak psychické, tak fyzické. V jedné půllitrové plechovce je zhruba 11 až 17 kostek cukru a kofeinu obsahuje jako dvě espressa. Tato koncentrace v rychlé dávce může vést u citlivých jedinců k povzbuzení srdeční činnosti – bušení srdce či psychické afektivity. Podle předsedy Společnosti klinické obezitologie Martina Matouklek je to závažné zdravotní riziko. Navíc, děti, které pije energetické nápoje, se hůře soustředí, špatně spí a zvyšuje se u nich riziko deprese či úzkostí. Agresivita může také stoupat. Řada evropských států už kvůli těmto důvodům přistoupila k nějakému typu regulace.

Ministr Šťastný, který v minulosti propagoval zákaz kouření v restauracích, tvrdí, že zákaz prodeje energetických nápojů dětem by byl obtížný k provedení. Podle něj je nutná jasná definice, co je energetický nápoj, a že by to mohlo zkomplikovat běžný prodej kofeinových nápojů. „Alkohol a cigaretové produkty jsou jasně definované látky, zatímco určit, co už je energy drink podléhající regulaci, je složitější,” zdůrazňuje. Navrhovatelé však tvrdí, že existuje možnost definice, například „nápoj, který ve stavu určeném ke spotřebě obsahuje kofein v množství vyšším než 150 mg/l nebo obsahuje taurin, guaranu nebo jiné látky s povzbuzujícím účinkem stanovené prováděcím právním předpisem“. Za energetický nápoj se nepovažuje nápoj na bázi kávy, čaje či kávového nebo čajového extraktu.

Na druhou stranu se ministr Šťastný domnívá, že děti by zákaz stejně obcházely a kupovaly si nápoje prostřednictvím spolužáků. „To jsou všechno argumenty, které můžete použít i pro alkohol nebo cigarety – a přesto stát jejich prodej dětem zakazuje. Rodič nemůže hlídat dítě 24 hodin 7 dní v týdnu. Je úkolem státu, aby se děti k nebezpečným látkám vůbec nedostaly,” tvrdí poslanec STAN Josef Flek. Podle něj by zákaz mohl být efektivní, i když by mohl být obtížný k provedení.

Ministr Šťastný také upozorňuje, že na sportovních událostech je běžná reklama na energetické nápoje, včetně dětských akcí. Když se v minulých letech poslanci pokoušeli omezit tuto reklamu, postavili se proti tomu výrobci i část Sněmovny. „Je tam třeba i reklama na pivo. A pokud by to chtěl ministr zdravotnictví omezit, bude to znamenat výpadek příjmů. To bych pak požadoval více peněz na sport,” dodává Šťastný. Tím ukazuje komplexitu situace, kde zdravotní rizika musí být váženy proti ekonomickým a kulturním aspektům.