Mzdy v českých nemocnicích za poslední dvě dekády rostly výrazně, což je patrné z dat Českého statistického úřadu i Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR. Průměrná mzda lékařů vzrostla z kolektivních 37 tisíc korun v roce 2004 na téměř 125 tisíc korun v roce 2024. U všeobecných sester se průměrná mzda zvýšila z necelých 18 tisíc korun na více než 62 tisíc korun. Tento růst je výraznější než průměrný růst mezd v celé české ekonomice, kde mezdový růst dosáhl pouze na dvaapůlkrát.
Tento růst mezd však není zcela zřejmý, pokud se podíváme pouze na základní část výdělku. Podle analýzy portálu JenPráce.cz se nástupní mzda lékařů zvýšila zhruba o pětinu za tři roky, zatímco u sester a dalšího nelékařského personálu je nárůst ještě vyšší. Tyto změny odrážejí úpravy platových tabulek a zvýšení některých příplatků, zejména za práci v náročném prostředí, které proběhly v posledních letech.
Základní plat nebo mzda tvoří pouze část celkového příjmu zdravotníků. Dle dat ÚZIS za rok 2024 představuje základní plat nebo mzda u lékařů v nemocnicích odměňovaných platem přibližně 53 % celkové odměny. Přibližně 19 % připadá na práci přesčas, více než 16 % tvoří ostatní příplatky a dalších 11 % odměny. U lékařů v nemocnicích odměňovaných mzdou tvoří základní mzda podobnou část celkové odměny – přibližně 53 %. Přesčasy představují zhruba 17 %, odměny dalších 11 % a zbytek ostatní příplatky.
Podobná situace panuje i u všeobecných sester. Ve veřejných nemocnicích představuje základní plat přibližně 54 % celkové odměny. Přibližně 23 % tvoří ostatní příplatky, téměř pět procent práce přesčas a kolem pěti procent odměny. U zaměstnavatelů vyplácejících mzdu činí základní mzda přibližně 60 % celkové odměny. Další významnou část tvoří příplatky za směnnost, noční práci, víkendy a přesčasy.
Dle předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR, Dagmar Žitníkové, je výdělek nemocničních lékařů a sester ze své podstaty velmi specifický a nelze ho srovnávat s běžnou osmihodinovou prací. Zdravotnictví má výjimečnou situaci z hlediska přesčasů, vysoké administrativní a především psychické zátěže. Pandemie navíc zásadně změnila společenské vnímání zdravotníků. Z profesí, které byly často brány jako samozřejmá součást veřejných služeb, se stali lidé, na kterých závisí fungování celé společnosti.
Jiří Halbrštát, ředitel náboru a marketingu ManpowerGroup, zdůrazňuje, že situace ve zdravotnictví je dlouhodobě nepřehledná a nelze se dívat pouze na výši výplaty. Je tedy důležité podívat se konkrétně, z čeho se výdělek zdravotníků skládá. Zásadní je také, zda zaměstnanec pracuje ve veřejné či soukromé sféře – tedy jestli pobírá plat, nebo mzdu. Plat je totiž v základu stanoven tabulkou, zatímco mzda je sjednaná smluvně.
Zdravotnictví v datech JenPráce.cz vykazuje solidní růst nástupních mezd, přibližně o 13 procent za tři roky, zároveň ale s výraznými rozdíly mezi profesemi. Nástupní mzda lékařů stoupla zhruba o pětinu, u sester a dalšího nelékařského personálu je nárůst ještě o něco vyšší. V náborových nabídkách se podle něj odráží například úpravy platových tabulek a zvýšení některých příplatků, zejména za práci v náročném prostředí, které proběhly v posledních letech.
Reakce na tyto změny jsou různorodé. Zdravotníci si vědomi, že jejich mezdový růst je výrazný, ale zároveň cítí, že jejich práce je náročnější než u mnoha jiných profesí. Odbory zdůrazňují, že zdravotnictví je stále podfinancované a že potřeba zlepšit pracovní podmínky a zvýšit počet zaměstnanců je stále aktuální. Na druhou stranu, někteří analytici tvrdí, že růst mezd v zdravotnictví je v souladu s tržními standardy a že zdravotnictví má výhodu v tom, že je významným sektorem, který je klíčový pro fungování společnosti.
Veřejné i soukromé nemocnice mají různé modely platebních systémů, což ovlivňuje celkový příjem zdravotníků. Například v některých soukromých nemocnicích mohou být základní mzdy vyšší, ale příplatky za přesčasy a noční práce mohou být nižší. Tato variabilita zkomplikuje srovnání mezd mezi různými zdravotnickými institucemi.
Nyní se očekává, že diskuse o platech zdravotníků bude pokračovat, zejména vzhledem ke změnám v legislativě a novým požadavkům na zdravotnictví. Zdravotníci se budou snažit o zlepšení pracovních podmínek a zvýšení počtu zaměstnanců, aby moh
★
Keep the news honest.
ObjectiveNews is reader-funded and ad-free — we show you the bias instead of hiding it. Support independent journalism for €5/month.
Become a Supporter