In New York, a Tibetan activist set himself on fire near the UN headquarters.

V New Yorku se ve čtvrtek večer zapálil muž z Tibetu v blízkosti sídla Organizace spojených národů (OSN). Podle zpravodajského serveru Voice of Tibet, který vydávají tibetští exulanti, šlo o tibetského aktivistu Lobgu Rangzena, který se „upálil před sídlem OSN v New Yorku poté, co přednesl výzvu za nezávislost a jednotu Tibetu“. Muž držel v ruce tibetskou vlajku a vyzval k protestu proti čínské nadvládě nad Tibetem. Incident se odehrál v rámci dlouhodobého politického napětí mezi Tibeťany a čínskou vládou, která považuje Tibet za součást svého území.

Newyorská policie potvrdila incident a uvedla, že muž byl převezen do nemocnice Bellevue, kde byl prohlášen za mrtvého. Vyšetřování případu stále pokračuje, ačkoliv zatím nebylo možné určit konkrétní motiv činu. Podle policejní zprávy byl muž najat večer ve čtvrtek, když si zavolali pomoc kvůli závažnému zranění. Na místě byl nalezen také transparent s nápisem „Kitajska ven z Tibetu“, což ukazuje, že incident byl součástí širší kampaně za nezávislost Tibetu.

Tibetský aktivista Lobgu Rangzen, který byl identifikován podle zpravodajského serveru Voice of Tibet, byl podle zpráv 52 let starý. Jeho čin byl zaznamenán na sociální síti Facebook, kde byl přenos způsoben v reálném čase. Podle zpravodaje Reuters byl tento akt protestu součástí globálního hnutí tibetanských aktivistů, kteří se bojují o práva tibetského lidu a za nezávislost tohoto regionu. Tento typ protestu není běžný v USA, což podtrhuje jeho symbolický význam.

Zároveň se v tomto kontextu objevil nový čínský zákon o etnické jednotě, který vstoupil v platnost v tomto týdnu. Tento zákon cílí na vytvoření „sdílené“ národní identity mezi pětapadesáti etnickými menšinami v Číně, včetně Tibeťanů a Ujgurů. Nicméně část těchto skupin, včetně tibetského exilu, odmítá tento zákon, protože ho považují za zásah do jejich kulturní a politické autonomie. Tento zákon byl také kritizován Spojenými státy a Evropskou unií, které se obávají, že může vést ke zhoršení situace pro etnické menšiny.

Peking se zabral do Tibetu v roce 1950, což popsal jako „mírové osvobození“ od feudálního nevolnictví. Mezinárodní organizace na ochranu lidských práv a tibetští aktivisté v exilu však pravidelně odsuzují čínskou vládu za represivní praktiky v tibetských oblastech. Peking odmítá tuto kritiku a tvrdí, že Tibet je součástí své země. Etické menšiny v Číně jsou pod přísným dohledem, aby se zabránilo jakýmkoli podezřelým aktivitám, které by mohly být považovány za „separatismus“. Od roku 2012, kdy se Si Ťin-pching stal vůdcem země, se zvýšila kontrola v Tibetu.

Tento incident v New Yorku tedy nejenže ukazuje intenzivní politické napětí mezi Tibeťany a čínskou vládou, ale také zdůrazňuje globalizovaný charakter tibetského hnutí. Aktivisté v exilu a tibetští občané po celém světě pokračují v protestech a kampaních za nezávislost Tibetu, i když často bez úspěchu. Tento typ protestu, zejména sebeupálení, je vzhledem k historii Tibetu a jeho vztahu k Číně velmi silným symbolem.