Schopnosti psa moderní technologie nenahradí, říká šéf armádních kynologů

Především se musíme zaměřit na význam, který má výcvik a využití psů v armádě, zejména v kontextu moderního boje a ochrany. V tomto ohledu se uplatňuje model, který byl v Sovětském svazu zaveden a nyní se opakuje v současnosti. Tento model zahrnuje výběr vhodných psů, jejich výcvik a využití v různých úlohách, jako jsou hlídka, vyhledávání a zabezpečení. V tomto smyslu se zde objevuje konkrétní případ, kdy se v Chotyně nachází vojenské kynologické centrum, které se zabývá výcvikem a výběrem psů pro armádu.

V sobotu 4. července mohla do centra nahlédnout i veřejnost. Mezi zájemce o výcvik psů patří i německý ovčák Athos, který v roce 2012 utrpěl vážná zranění při misi v Afghánistánu. Výbuch rakety odpálené afghánským povstalcem na spojeneckou základnu v provincii Lógar mu rozdrtil pánev. Zachránili ho američtí lékaři a několik následných operací v zahraničí i v Česku. Athos získal za své hrdinství vyznamenání nejen od Američanů, ale také od českého ministra obrany. Největší odměnou pro něj nakonec bylo to, že mohl dožít v poklidu na své domovské základně v Chotyni.

Náčelník chotyňského centra kynologie Oldřich Trtílek zdůraznil, že všechny služební psy vstupují do armády. Každý z nich musí být mezi jedním a třemi lety a prochází testy, které prověřují, zda mají schopnosti potřebné ke službě v armádě. Zjišťuje se i zdravotní stav zvířete. Nejvhodnější jsou němečtí a belgičtí ovčáci. Trtílek vysvětlil, že při výběru psů pro speciální práce je důležité, aby byl kořistník, aby nebyl bázlivý a byl schopný se pohybovat v jakémkoliv prostředí bez známek agrese. Pes musí vstoupit bez obav do stísněných prostor, nebát se tmy, nesmí mu vadit různé povrchy pod tlapami. Musí zvládat pohyb mezi lidmi nebo v ruchu města, kolem nádraží. Nejvíc se vojákům osvědčili němečtí a belgičtí ovčáci nebo jejich kříženci, ale v minulosti vyzkoušeli i jiná plemena, například rottweilery, lovecké psy anebo labradory. Nakonec se jako nejvhodnější osvědčili zmínění ovčáci, už i proto, že na základně bydlí venku.

Psi v Chotyně slouží jako strážní, hlídkoví nebo speciální. Strážní pes střeží nějaký prostor, třeba autopark nebo sklad a pohybuje se tam sám. Pokud do prostoru někdo vnikne, musí ho aktivně vyštěkávat a zadržet. Hlídkoví psi střeží vymezený perimetr, třeba uliční základnu. Jdou před vojáky a vybíhají do určených prostor, kde pátrají po někom ukrytém. Pokud se dotyčný snaží utéct, dokážou ho zadržet. Speciální psi vyhledávají drogy, střelné zbraně anebo výbušniny. Od roku 2023 má centrum zavedenou kategorii kombinovanou. Je to pes, který primárně hledá výbušniny v plném spektru a současně plní prvky hlídkové služby. Byl to vlastně požadavek útvaru, který dlouhodobě podporují, aby se zvýšila využitelnost toho psa při praktickém nasazení.

Armádní psi odchází do "důchodu" kolem 8 nebo 9 roku, většina z nich do rodin svých psovodů. Mnohdy jsou také vzory pro své nástupce, když jejich pán současně ještě pracuje se svým stávajícím psem a už připravuje do služby nového. Slouží také u vojenské policie nebo Hradní stráže. Chotyňské výcvikové centrum funguje už od roku 1953 a připravuje psy pro celý resort ministerstva obrany, a tak zdejší odchovanci slouží i třeba u vojenské policie, Hradní stráže a na dalších útvarech, kde je zapotřebí pes. Z jejich nahrazení moderními technologiemi nebo umělou inteligencí v Chotyni strach nemají. Náčelník Trtílek uvádí, že i přes nástup moderních technologií, jako jsou speciální přístroje schopné analyzovat obsah osobního automobilu, považuje psa za nezastupitelné. Pes může za čtvrt hodiny prohlédnout deset aut, což je efektivita, kterou moderní technologie dosáhnout nedokážou.